KSČM

(14.2.2018)

V nedělních Otázkách Václava Moravce se opět řešila problematika Krymu. Podle již otevřeně pražské kavárně nadržujícího Václava Moravce lze Krym srovnat s problematikou našich pohraničních území, které protiprávně byly mnichovskou dohodou nám uzmuty hitlerovským Německem. Mnichovská dohoda je jistě naše trauma a byla po válce odsouzena všemi mocnostmi. To, že »sudetští« Němci ve své většině chtěli do Říše, jejíž součástí nikdy nebyli, nic neznamená. A protože se jim přece jen vyhovělo, udělal demokratický svět první krok k nejhorší válce v dějinách. A že by stejné nebezpečí bylo i dnes? Snad jsem názory pana Moravce interpretoval přesně.

 

Dejme si otázku: Pokulhává toto srovnání, nebo je pravdou?

 

Tak především... Krym byl od konce 18. století až do »darování« v padesátých letech 20. století součástí Ruska. Bez ohledu na to, zda bylo romanovské, nebo sovětské. V době, kdy byl Chruščovem od Ruska odtržen, došlo v krymských městech proti tomu k demonstracím. Podle nikdy nezveřejněných informací při střetu s milicí byli i mrtví.

Hranice země Koruny české celá staletí s mírnými korekcemi zůstávala stejná. Uznávaly ji i rakouské úřady. Nikdy však – kromě po určitou dobu Chebska – nebyla tato území součástí německé říše. Němci zde žijící byli stejně jako Češi občany Rakousko-Uherska.

Na Krymu po rozpadu Sovětského svazu bylo uskutečněno několik hlasování, jež potvrdila rozhodnutí občanů vrátit se do Ruska. Na tzv. sudetském území taková hlasování nebyla, i když lze za ně pokládat volby do Národního shromáždění, v nichž v pohraničních okresech zvítězila nacionální Henleinova strana.

Krymská regionální vláda i podle Chruščova měla mít velké pravomoci. Po rozpadu SSSR byly několikrát zrušeny nebo pozastaveny.

Pokud jde o tzv. Sudety, regionální vláda neexistovala. Nebyla potřebná. Dokonce ani za Rakouska. Jen okresy. Něco jiného byly okresy. V čele některých byli sudetští Němci. Stejně jako na jiných úřadech. To byl značný posun proti době před Velkou válkou, kdy Němci v českých zemích dokonce nechtěli připustit, aby se písemně úřadovalo ve zdejších úřadech česky.

Přesto by Krym zůstal zřejmě ukrajinským, kdyby v Kyjevě nedošlo k Majdanu a kdyby nová nacionalistická vláda nepřipravila zákon o zákazu ruštiny na Ukrajině.

Nepamatuji, zřejmě na rozdíl od pana Moravce, že by nacisté po 15. březnu 1939 dokonce zakázali mluvit Čechům česky. Měli jiné plány, ale ty měly být uskutečněny »po vítězné válce«.

Krym je geograficky jasně vymezen. Tzv. Sudety takové vymezení nemají, a ani nemohou mít. Proto si nacisté po Mnichovu hranice namalovali sami a obsazovali části Čech a Moravy podle svých strategických plánů. Stalo se něco podobného v oblasti Krymu? Obsadilo Rusko Oděsu či Mariupol, které jsou ruskojazyčné?

Je tedy paralela mezi Krymem a tzv. Sudety?

A ještě něco bych připomněl. Podle Helsinských dohod neměly signatářské země měnit hranice. Dobře. Je to tak. Proč se ale Kosova týkala výjimka? Nebýt Spojených států a států NATO nikdy by nebylo uzmuto jurisdikci Srbska. Navíc šlo o pro Srby srdeční záležitost. Jen proto, aby si zde USA postavily největší vojenskou základnu v Evropě a jejich monopoly si přivlastnily zdejší nesmírné surovinové bohatství? Chápu, že totéž chtěly i v »ukrajinském« Krymu. Jenže on není už ukrajinským, a že by se ho Rusko vzdalo a zdejší obyvatele prodalo za třicet stříbrných, silně pochybuji. Tak je to, pane Moravče.