KSČM

Proč jsou čeští vojáci zapojeni v zahraničních misích Severoatlantického paktu? A je možné z tohoto vojensko-politického uskupení vystoupit? Odpovědi nejen na tyto otázky hledal seminář Spojenectví Práce a Solidarity v minulém týdnu.

Výdaje na obranu rostou, přičemž se nejedná o obranu, ale přípravu na útok, poznamenal Václav Novotný z Občanské iniciativy Ne základnám. Nasvědčuje tomu rozšiřování NATO a naše členství v něm není žádoucí – však také Václav Havel sliboval, že »do žádného paktu již nepůjdeme«. Novotný obrátil pozornost posluchačů, kteří se sešli v Domě odborových svazů na pražském Žižkově, na skutečnost, že »někdo« má velký zájem na udržování válečné mašinérie v chodu, což doložil například tím, že se za 18 let trvání války v Afghánistánu nevyčerpala munice tálibánců. Jak je to možné?

Podle zakládací listiny NATO lze po dvaceti letech členství z aliance vystoupit, informoval Novotný. V článku 13 tohoto dokumentu se praví, že po této době může kterákoli smluvní strana odstoupit od smlouvy »rok poté, co podá oznámení o odstoupení vládě Spojených států amerických, která vyrozumí vlády ostatních smluvních stran o každém oznámení o odstoupení«.

Dublinská konference proti základnám

V druhé části semináře informoval Petr Vlček, účastník První mezinárodní konference proti vojenským základnám USA a NATO, konané od 16. do 18. listopadu v irském Dublinu, o cílech a závěrech tohoto mezinárodního fóra. Byl jedním z pěti Čechů, kteří na konferenci jeli, dalšími byli Milan Krajča z Českého mírového hnutí, jež bylo jedním z četných organizátorů akce, Petr Pick z OI Ne základnám, Vladimír Sedláček a europoslanec Jaromír Kohlíček (KSČM).

Zakladatelskými organizacemi fóra jsou Irská aliance míru a neutrality a Americká koalice proti amerických zahraničních základnám. Celkem na 300 účastníků ze 35 zemí světa sledovalo na konferenci cíl sjednotit antimilitaristické síly světa usilující o likvidaci vojenských základen USA, resp. NATO, a informovat veřejnost o této problematice, a získat ji na svou stranu.

Vojenských základen USA a NATO je na světě asi 1000 ve 170 státech. »Tyto základny jsou vojenským nástrojem amerického imperialismu. Nejsou tu proto, aby někoho chránily. Na tom se shodli všichni účastníci jednoznačně. Proto bychom měli z NATO vystoupit,« řekl Vlček.

Zajímavá byla podle něho panelová diskuse věnovaná pacifické oblasti. Například v Okinawě, kde se nachází jedna z velkých amerických vojenských základen, dosáhly kriminální činy amerických vojáků vůči místnímu obyvatelstvu v rozpětí let 1972-2016 počtu 5919 nahlášených incidentů, z nichž těžkých zločinů typu vražda nebo znásilnění bylo 576, tedy zhruba třináct ročně!

Na konferenci docházelo i k zajímavým setkáním, například když za Petrem Pickem přišla americká delegátka a omluvila se za americkou militaristickou a agresivní politiku. Není správné, že o konání této mezinárodní akce nebylo v českém veřejnoprávním prostoru řečeno vůbec nic, ani krátká zpravodajská zmínka, což je v rozporu s posláním sdělovacích prostředků veřejné služby, odsoudili účastníci semináře.

Kompletní závěry jsou k dispozici na webových stránkách www.nousnatobases.org, jakož i různá videa z akce a další informace.