OV KSČM Znojmo

Sokolská 2048/28

669 02 Znojmo

GPS: 48°51ˇ31.232" N,

            16°3´12.166 "E

 

Kontakty:

tel.: +420 515 224 501

fax: +420 515 244 716

e-mail: 

ov.znojmo@kscm.cz    

 

Předseda Okresního výboru:

Mirek

   Vlašín Miroslav

                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                        ěj. 

INFO

 

 

Počasí ve Znojmě

bouřkové oblasti on line

 

 

 

 

Znojmo KSČMListárna

„Nechtěj být člověkem, který je úspěšný, ale člověkem, který za něco stojí.“

Voda pro Mrtvé moře

(16.8.2016)

Mrtvé moře dělá čest svému jménu. Od 60. let minulého století toto solné jezero nacházející se 475 metrů pod hladinou moře a zaujímající plochu 605 km2 (jen o málo větší než Praha) neustále vysychá.

Za dobu, kdy se začala intenzivně využívat voda jeho jediného přítoku Jordánu pro zemědělskou velkovýrobu v Izraeli, palestinské autonomii a Jordánsku, přišlo o třetinu své plochy. Za padesát let se totiž množství jordánské vody zmenšilo na pouhou desetinu.

Pokud se nic nezmění, Mrtvé moře ještě v tomto století vyschne, obávají se experti, na které se odvolává švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung. Už v prosinci 2013 uzavřely proto tři zmíněné země dohodu o záchraně moře a distribuci vody. Plánují vybudovat gigantické potrubí, kterým ročně přiteče z Akabského zálivu 300 miliónů kubíků mořské vody. Zhruba čtvrtina se bude odsolovat a lidem v okolí více než 200kilometrové trasy prodávat jako pitná voda.

»Ještě že máme písek!«

Zbylých až 235 miliónů kubíků se bude čerpat do Mrtvého moře. Výměnou za pitnou vodu na jihu se Izrael zavázal prodávat ročně Jordánsku na severu kolem 50 miliónů kubíků pitné vody z Galilejského (Genazaretského) jezera. Dalších 30 miliónů kubíků přislíbil Tel Aviv Palestincům. »Naše politické názory se v mnohém liší, tady však jde o situaci, kdy by mohl získat každý,« komentoval projekt jordánský ministr vodního hospodářství a zavlažování Házim al-Násir.

V první etapě, která přijde na zhruba 800 milionů eur (kolem 24 miliard Kč), se o zakázky uchází 17 zahraničních firem. Peníze údajně poskytnou soukromí investoři. Ukončení celého projektu, jenž má stát přes osm miliard eur (přibližně 200 miliard Kč) se plánuje v roce 2024.

Do té doby bude Jordánsko trápit vodní krize, již dále vyostřuje milion Syřanů, kteří sem uprchli před občanskou válkou ve své zemi. Ještě nejméně osm let zůstane stav, kdy třeba v severojordánském Mafraku při otevření kohoutku neteče nic.

»Ještě že máme písek,« pochvaluje si imám Chálid v tamní mešitě Usámy bin Saída. Na rituální umývání obličeje, rukou a nohou před modlitbou se smí použít: »Musí však být obzvlášť čistý,« podotýká Chálid.

Bude lépe za osm let?

Ten se jako jedna z 800 islámských autorit v Jordánsku připojil k hnutí za pečlivé využívání vody. Při pátečních kázáních volá 56letý klerik proti plýtvání vodou a poskytuje věřícím praktické rady. Ovšemže ne takové, aby si umývali nohy pískem, poznamenává Neue Zürcher Zeitung. Byť i to si lze představit v prašném Mafraku nedaleko syrských hranic.

Jordánsko řadí OSN do první desítky zemí postižených nedostatkem vody a šedesátitisícové město jím obzvlášť trpí. Hladina spodních vod klesá v Jordánsku ročně o metr; v Mafraku to dělá pět metrů. Srážky jsou, zjevně i kvůli klimatickým změnám, stále vzácnější. A k tomu připočtěme 100 000 uprchlíků, kteří sem pouštními cestami přišli z nedaleké Sýrie. Počet obyvatel Mafraku se prakticky přes noc více než zdvojnásobil.

Stále více lidí dochází do mešity na modlitby, pochvaluje si Chálid i při vědomí, že důvod jejich »posílení ve víře« má také zcela hmatatelnou podobu. Ve svatostánku se totiž za německou rozvojovou pomoc zřídil filtr na pitnou vodu a úsporné rozvody v umývárnách. Spolu s nimi se na střeše nainstalovalo zařízení sbírající vzácnou dešťovou vodu a upravující ji k dalšímu použití. »Naštěstí tady ve městě nemáme žádné bazény!« těší Chálida. Obětovat alespoň něco musí podle něj dnes každý. Zda bude lépe za osm let, si však netroufá odhadnout.

 

autor: (kp)
© KSČM 2003 - 2014. Všechna práva vyhrazena