KSČM

Vláda ČR bude příští týden ve středu projednávat převod nepotřebného majetku ČD a.s. na státního vlastníka a provozovatele železniční dopravní cesty. Návrh předkládá po několikaměsíční resortní diskusi ministr dopravy Dan Ťok. Převod na Správu železniční dopravní cesty st.org. (SŽDC) za úhradu 3,2 mld. Kč. Tato částka představuje majetek ČD a.s. v rozsahu 1600 budov a posudek na navýšení požadované úhrady o 0,3 mld. Kč, místo již původně schválené částky 2,9 mld. Kč Evropskou komisí.

Mohu konstatovat, že tento krok vnímám pozitivně, jako pokračování transformace národního dopravce ČD a.s., která byla započata v roce 2002 vznikem akciové společnosti. Protože dosud byly hospodářské výsledky dopravce ČD a.s. zatěžovány náklady spojenými s údržbou, provozem a střežením dopravních objektů, které jsou potřebné pro činnost všech železničních dopravců na síti SŽDC nebo jsou pro činnost dopravce ČD a.s. nepotřebné.

Bohužel musím tento krok Vlády ČR považovat za velmi opožděný a zcela určitě neukončující transformaci národního dopravce ČD a.s.. Problematickým se jeví nejen stanovená výše úhrady za vyčleňovaný majetek národního dopravce, ale také nenaplnění původního záměru vytvoření strategického řídícího holdingu ČD a.s., jako nástupnické formy činnosti Českých drah. Chápu, že výše ceny musí splňovat podmínku Evropské komise z hlediska nedovolené veřejné podpory, ale přitom nesmí být ohrožena výše základního jmění firmy, které je garancí čerpání úvěrů na pořízení nových vozidel získaných u Evropských bankovních domů. Na druhé straně tímto prodejem se nenaplní nutná podmínka pro činnost národního dopravce na liberalizovaném dopravním trhu v železniční dopravě. I nadále bude pokračovat odpovědnost ČD a.s. za další majetek, kterým jsou pozemky, traťový svršek a nástupiště, které budou i nadále národního železničního dopravce nákladově zatěžovat. Přitom tento majetek nemůže být vzhledem k jeho charakteru využíván jinak než jako součást dopravní cesty.

Pokud Česká republika nepůjde cestou vzniku řídícího holdingu pro národního železničního dopravce, nebude možné nikdy zajistit vliv státu na hospodárné a efektivní čerpání veřejných prostředků určených pro rozvoj jím zřízeného dopravce a potřeby železniční dopravní infrastruktury související s plněním povinností dopravní obslužnosti jako veřejné služby.