KSČM

Jak se vašem kraji vyvíjí nezaměstnanost? Může kraj pomoci při tvorbě nových pracovních míst a pokusili jste se o něco takového?    

     Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR bylo ke konci srpna 2015 na Úřadech práce v Jihomoravském kraji evidováno 54 982 uchazečů o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných osob tak dosáhl 6,9 %. Proti stejnému období v roce 2014 se počet nezaměstnaných snížil o 9 446 osob. Mezi 14 kraji České republiky byl podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu 4. nejvyšší a proti republikovému průměru byl vyšší o 0,7 procentního bodu. Pokud se týká jednotlivých okresů, tak je nejvyšší nezaměstnanost dlouhodobě v okresech Hodonín a Znojmo. Zde se pohybuje těsně nad 8 %. Naopak nejlepší situace je v okrese Vyškov, kde je podíl nezaměstnaných k obyvatelstvu na 4,6 %. Počet volných pracovních míst ke sledovanému období činí 9 675. Velký problém vidím v tom, že  z uvedeného počtu nezaměstnaných je ve sledovaném období 2 908 absolventů škol a mladistvých.                                                          

     Jihomoravský kraj se v souladu se svým  Programovým prohlášením pro volební období 2012-2016 snaží o to, aby eliminoval negativní dopady nezaměstnanosti na obyvatele kraje. Vychází se zde pochopitelně z možností, které má krajská samospráva v této oblasti.  Když budu konkrétní, tak je pozornost zaměřená mimo jiné na zajištění kvalitní veřejné dopravy na území kraje, zejména z pohledu kvalitní a dostupné dopravy do zaměstnání, podporu začínajícím podnikatelům, využívání dotačních titulů pro další rozvoj pracovních míst.  S ohledem na tu skutečnost, že je Jihomoravský kraj zřizovatelem řady organizací v oblastech, školství, zdravotnictví a sociálních službách a tím i významným zaměstnavatelem, využívá všech možností k udržení zaměstnanosti i případnému navýšení počtu pracovních míst. Zvláštní pozornost a podpora je pochopitelně věnována okresům s nejvyšší nezaměstnaností. Významným nástrojem v otázkách řešení nezaměstnanosti je činnost Rady pro rozvoj lidských zdrojů, včetně působení Rady hospodářské a sociální dohody, pochopitelně za úzké součinnosti s Úřadem práce, Hospodářskou komorou a zaměstnavatelskými svazy.   

Jak hodnotíte politiku vlády k této věci?        

      Jak ukázala praxe posledního čtvrtstoletí je rušení pracovních míst  podstatně  jednodušší, než  jejich  tvorba. Řešení nezaměstnanosti je dlouhodobý proces, který ve svém důsledku nesmí znamenat vznik pracovních míst tzv. za každou cenu, ale musí jít především o jejich celospolečenský význam. Rádoby dobré myšlenky o stěhování za prací, rovněž nejsou plně akceptovatelné. Důležitým prvkem v řešení nezaměstnanosti se tak stává  kvalitní dopravní obslužnost regionu. Snahou politiků na všech úrovních by mělo být vytváření podmínek pro trvalá pracovní místa. Řešení této problematiky nespatřuji ani v neefektivním snažení úřadů práce v souvislosti vytvářením podmínek pro rozvoj veřejně prospěšných prací. Největší problém spatřuji v tom, že značné procento nezaměstnaných tvoří absolventi a mladiství. V Jihomoravském kraji tvoří nezaměstnaní absolventi a mladiství téměř jednu třetinu z celkového počtu žadatelů o práci. Tito uchazeči se nachází bez nedostatečné praxe v bludném kruhu, kdy nesplňují, právě s ohledem na požadavek praxe, podmínky zaměstnavatelů. Cestou je legislativní úprava a zvýhodnění zaměstnavatelů zaměstnávajících právě absolventy. Větší důraz na zapojení žáků odborných škol a učilišť do praxe vykonávané ve firmách, návrat k praxi minulých let, kdy bylo tzv. duální vzdělávání běžnou formou. Stát musí vytvořit takové podmínky, aby bylo pro jeho občany podstatně výhodnější zapojení do pracovního procesu, než pobírání sociální podpory.

Zaměstnavatelé si stěžují na strukturu našeho vzdělávacího systému. Chybějí vyučení řemeslníci, chybějí lidé v technických oborech. Pokusili jste se v kraji zasáhnout do struktury školství?    

       Programové prohlášení Jihomoravského kraje na současné volební období i Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy platný od roku 2012 na tyto stezky zaměstnavatelů reagují. Výstupem jsou pak příslušné  kroky projednávané a  schvalované Radou a Zastupitelstvem. Z těch konkrétních opatření bych chtěl jmenovat poskytování prospěchových stipendií žákům ve vybraných oborech vzdělávání s výučním listem, dále je to dnes již tradiční organizace přehlídky žáků učebních oborů České ručičky. Jedná se o vyhodnocení žáků, ale i jejich pedagogů a mistrů odborného výcviku, kteří dokázali své schopnosti a dovednosti prokázat na národních, ale i mezinárodních soutěžích odborných dovedností. Jihomoravský kraj ve spolupráci s vybranými středními školami  a společností Veletrhy Brno a.s. podporuje již tradičně v průběhu konání Mezinárodního strojírenského veletrhu prezentaci vzdělávací nabídky středních škol technického zaměření. Již podruhé se bude konat přehlídka středních škol s nabídkou technických oborů v nákupním centru Olympia. V loňském roce se této přehlídky zúčastnilo celkem 30 škol, jejichž zřizovatelem je Jihomoravský kraj. Jedním z posledních kroků, jejichž realizace se připravuje s výhledem uvedení do plné realizace v roce 2020, je vybudování center odborné výchovy při vybraných středních školách. Jedná se především o oblasti strojírenství, stavebnictví, zemědělství a vinařství. Smyslem bude vybudovat špičková centra, která svojí úrovní umožní co nejlepší začlenění absolventů do pracovního procesu. Pochopitelně všechny tyto kroky probíhají za spolupráce kraje, zaměstnavatelských svazů a úřadu práce.

Jaký  největší   problém v oblasti školství u  vás  v kraji řešíte?   Máte problém s financováním školství?   

       Začal bych odpovědí na druhou otázku. I v Jihomoravském kraji dochází v důsledku nepříznivého demografického vývoje ke snižování počtu žáků na školách. Vzhledem ke stávajícímu způsobu financování školství v závislosti na počtu žákům je pro školy, kde je kraj zřizovatelem státní dotace nedostatečná a to i přes uskutečněnou optimalizaci v předchozích letech. Pro zajištění požadované kvality vzdělávání je třeba zajistit dofinancování z prostředků kraje. Jak vyplývá z analýzy zpracované pro potřeby Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje se tato částka na dofinancování mzdových prostředků pohybuje od 188 mil. Kč ve školním roce 2011/2012 až po 562 mil. Kč ve školním roce 2015/2016. Za celé uvedené období pak dotace mzdových prostředků dosahuje 2,2 mld. Kč. Pokud připočítáme příspěvek na provoz škol a školských zařízení včetně odpisů, dostaneme se na částku 5.8 mld. Kč, což odpovídá přibližně rozpočtu Jihomoravského kraje na aktuální rok. Z této skutečnosti je víc, než patrné, jak je třeba urychleně přistoupit ke změně systému financování regionálního školství a to nejen systémově, ale i co se týká v navýšení prostředků čerpaných ze státního rozpočtu. Docílit toho, aby pedagogové byli za svoji náročnou práci náležitě odměňováni. Učitel doplňující ve svém volném čase zboží v supermarketu si vážnost a respekt u veřejnosti a zejména svých žáků získá velmi těžko!

Jak jste vnímal bývalého ministra školství Chládka, jeho zvláštní konec a jak hodnotíte jeho nástupkyni?    

       Bývalý ministr školství Marcel Chládek byl patnáctým na tomto postu od vzniku samostatné České republiky. I tato skutečnost ukazuje na to, jak vratká je to pozice. Jeho přínos vidím v tom, že dokázal některé problémy našeho školství pojmenovat, ale měl málo času na to, aby je nastartoval. Jeho náhlý konec ve funkci mi nepřísluší komentovat. Ale není to nic neobvyklého. Průměrná „životnost“ ministra školství činí 17 měsíců a to je právě ta skutečnost, která vývoj našeho školství nejvíce brzdí. Chybí ucelená koncepce, na kterou by navazovaly konkrétní kroky. Příklad dlouhodobé přípravy státních maturit, náklady s tím spojené a dnešní situace, kdy dochází opět ke změnám. Zde mám na mysli zejména návrat  k externímu hodnocení slohových prací. Neustálá změna termínu povinné maturitní zkoušky z matematiky a další. Dobrá myšlenka státních přijímacích zkoušek na střední školy nebude doufám utopena v té praxi, že v dalších kolech budou o přijetí zase rozhodovat jenom ředitelé škol. S paní ministryní Kateřinou Valachovou jsem měl možnost se z titulu své funkce předsedy výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost setkat u příležitosti její návštěvy Jihomoravského kraje. Ve svém vyjádření podpořila myšlenky svého předchůdce. Pokud mám být konkrétní jedná se o nutné změny ve financování regionálního školství, zvýšení finančních prostředků v rozpočtu na rok 2016 s ohledem na úpravu platů pedagogických pracovníků, ale i  začleňování znevýhodněných žáků do běžných škol. Povinnou docházku do posledního ročníku mateřských škol. Zákaz uzavírání pracovních smluv pedagogických pracovníků na dobu 10 měsíců v příslušném školním roce. Zařazení povinné maturitní zkoušky z matematiky a to od roku 2021. Řada z těchto změn již byla projednána Vládou ČR a nyní je čeká obvyklý legislativní proces.

Často se hovoří o romském problému ve vztahu ke školství. Aktivisté si stěžují, že romské děti jsou dávány automaticky do „zvláštních škol“, jak se dříve říkalo. Někteří chtějí tyto školy zrušit úplně. Jak tento problém vnímáte vy?  Máte v kraji problém s  integrací  Romů do hlavního vzdělávacího proudu?

          Zákon č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v platném znění deklaruje rovný přístup dětí, žáků a studentů ke vzdělání. Dlouhodobé zkušenosti ukazují, že pozitivních výsledků při začleňování sociálně znevýhodněných dětí a zde nemám na mysli jen romskou populaci,do hlavního vzdělávacího proudu, vyžaduje poskytnout před nástupem povinné školní docházky včasnou péči. Průběžné rozvíjení koncepce včasné péče je cílené na zlepšení podmínek předškolní přípravy dětí ohrožených sociálním vyloučením a to od tří let až do zahájení povinné školní docházky. Zvýšená péče je pochopitelně věnována romským dětem. Opatření směřují též ke zvýšení počtu romských dětí a žáků v hlavním vzdělávacím proudu. Zde jsou největší rezervy v návštěvě mateřských škol. Další formou jsou přípravné třídy základních škol pro děti sociálně znevýhodněné v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Na podporu výše uvedeného jsou využívány programy směřující k financování asistentů pedagoga, na podporu škol, které realizují inkluzívní vzdělávání a vzdělávání dětí se sociálním znevýhodněním. Pro žáky středních škol je realizován Dotační program MŠMT na podporu sociálně znevýhodněných romských žáků středních škol. Další zlepšení lze očekávat v souvislosti s realizací povinné docházky do mateřské školy před nástupem do povinné školní docházky na základní škole.