KSČM

Vláda schválila návrh zákona o mimořádných opatřeních, neboli tzv. pandemický zákon. Urychlené projednání pandemického zákona ve Sněmovně žádali hejtmani, když o víkendu vyjednali s vládou prodloužení nouzového stavu. Na jeho schválení tak má Sněmovna sotva čtrnáct dní.

Stínová ministryně zdravotnictví KSČM Soňa Marková není nadšena z toho, že vláda takto klíčový zákon dává poslancům se zpožděním, na poslední chvíli a v mimořádném časovém presu. Zdůraznila však, že klub KSČM na něm ve Sněmovně s ostatními kluby chce pracovat a udělá vše pro jeho schválení. »O pandemickém zákonu, který umožňuje, aby i bez nouzového stavu se mohla učinit opatření proti epidemii, se volalo dlouho. Vláda má několikaměsíční zpoždění. Zákon jsem v detailech neviděla, ale podle mých informací se bude poměrně těžce schvalovat. Obzvláště, když na to máme v podstatě jen čtrnáct dní, které si vláda vynutila prodloužením nouzového stavu dohodou s hejtmany. Je otázka, jestli bude vůbec možné v tak krátké době takový zákon vůbec schválit,« zapochybovala Marková. Na druhou stranu je si vědoma, že je potřebný - aby se zbytečně nevyužívalo institutu nouzového stavu, který by měl být jen pro velmi výjimečné případy. »A uděláme tedy vše proto, abychom se dohodli na nějaké jeho podobě,« dodala Marková.

Podle důvodové zprávy k návrhu jsou ustanovení zákona o ochraně veřejného zdraví nepřehledná a zastaralá, neumožňují na epidemii adekvátně reagovat. Přesně vypočítává, že ministerstvo či hygienické stanice mohou omezit stravování, ubytování, trhy a další hromadné akce nebo cestování a dopravu na určitém území.

Vláda loni zákon připravený pod tehdejším ministrem Adamem Vojtěchem (za ANO) schválila 7. května. Jeho cílem bylo umožnit vládní opatření i po konci nouzového stavu, který platil od 12. března do 17. května 2020. Tehdejší plán vlády pro rozvolňování měl končit až o týden později než nouzový stav. Ve Sněmovně se ale předpis od té doby nedostal ani přes první čtení. Ministr Vojtěch přitom po jeho schválení uvedl, že do konce září by měla být připravena komplexní revize legislativy v souvislosti s epidemií. Vojtěch ale v čele ministerstva ještě před koncem září skončil, nahradil ho Roman Prymula, který práce na pandemickém zákonu zastavil, podle jeho tehdejšího vyjádření byla potřebná opatření natolik silná, že bylo korektnější jejich vyhlášení v rámci nouzového stavu.

Také stav nebezpečí ve hře

Vláda projednala i další podobnou normu. Podle ní by mohla dostat pravomoc vyhlašovat stav nebezpečí na celostátní úrovni. V budoucnu by měl nalézt využití například při epidemii, suchu či kybernetických útocích, kdy by nebylo ohrožení takové, aby bylo nutné vyhlásit nouzový stav. Na rozdíl od pandemického zákona by měl předpis absolvovat běžný legislativní proces, protože se jedná o ústavní novelu.

Ústavní zákon o bezpečnosti nyní počítá s tím, že podle intenzity ohrožení lze vyhlásit nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav. Mírnější stav nebezpečí existuje jen na úrovni krizového zákona a vyhlašují ho hejtmani či pražský primátor pro území svého regionu. Pokud nedostačuje, má podle předpisu hejtman požádat vládu o nouzový stav, což se v případě všech 14 regionů stalo v neděli.

Vnitro novelu představilo loni v červnu, resort ji pak projednával s politickými stranami. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) řekl, že se při tom podařilo odstranit hlavní problémy, které vzbuzovaly největší emoce. Ústavní zákon vyžaduje širší politickou dohodu, podle Ústavy ho lze přijmout jen za souhlasu tří pětin všech poslanců a tří pětin přítomných senátorů.

Pandemie koronaviru podle vnitra ukázala, že současná právní úprava není dostačující. »Od přijetí ústavního zákona o bezpečnosti v roce 1998 nebyl žádný z krizových stavů vyhlášen na území celého státu. Pouze v letech 2002, 2006, 2007 a 2013 byl vládou vyhlášen nouzový stav na části území z důvodu povodní nebo orkánu,« uvedl resort v důvodové zprávě. Dosavadní úprava se soustřeďuje právě spíše na povodně či vichřice.

Podle nové úpravy by měla vláda dostat oprávnění vyhlásit stav nebezpečí na celém území státu nebo jeho části.

Po vzoru Bezpečnostní rady státu (BRS) chce vnitro také přímo v ústavním zákoně zakotvit Ústřední krizový štáb (ÚKŠ) jako pracovní orgán vlády pro řešení stavů ohrožujících bezpečnost republiky.