KSČM

Proč chybí léky?

Moc Vás zdravím, dnešní Bez obalu je po čase opět speciálem věnujícím se jednomu z palčivých problémů dnešní doby – akutního nedostatku léčiv. Je sice delší, ale budu moc ráda, když dočtete až do konce.

Bez obalu 2/2023

Vážení čtenáři, milé čtenářky,

jsem ráda, že jste si i dnes udělali čas na přečtení dalšího Bez obalu. Dneska bude obzvlášť výživné. Již 13. a 14. ledna proběhne tolik očekávané první kolo prezidentské volby, ve kterém si na dalších pět let zvolíme novou hlavu státu, respektive pošleme do druhého kola dva nejúspěšnější nominanty. Novinové titulky v posledních dnech plní především kauzy marketingové rychlokvašky Danuše Nerudové, ohledně níž jsem vyjadřovala své pochyby již v předešlých vydáních Bez obalu. Nyní se potvrzuje, že jde o příšernou kandidátku nejen z hlediska kompetencí nutných k výkonu úřadu, ale značně u ní pokulhává také charakterová stránka. Výsledkem kontroly Národního akreditačního ústavu pro vysoké školství na Mendelově univerzitě bylo konstatování, že zde pod vedením Nerudové „byly zjištěny nedostatky včetně závažných nedostatků, které se týkaly státních doktorských zkoušek a obhajob disertačních prací studentů kontrolovaných studijních programů.“ V jednom případě například studentka doložila seznam publikací, u nichž údaje o zveřejnění prokazatelně neodpovídaly skutečnosti, a přesto disertační práci úspěšně obhájila a studium absolvovala. Odhaleno bylo i značné množství rychlostudentů. Opět Národní akreditační ústav pro vysoké školství: „Z protokolů o státní doktorské zkoušce a protokolů o přijímacím řízení je patrné, že ve sledovaných akademických rocích absolvoval značný počet studentů studium za dobu přibližně o jeden rok kratší, než je standardní doba studia v kontrolovaných studijních programech. V kontrolovaném období absolvovalo za tuto kratší dobu čtrnáct studentů,“ uvedli kontroloři s tím, že celkově v dokumentaci panoval zmatek.

Jak by taky ne, když v čele univerzity stál člověk, který ani neví, že se při testu nesmí podvádět. O čem je řeč? Nerudová na jedné z prezidentských debat při bezpečnostním testu opisovala správné odpovědi ze svého deníčku. Následně se ještě chlubila tím, že v testu dopadla nejlépe, a pak se z celé situace snažila vykroutit s tím, že údajně nebylo před testem řečeno, že je zakázáno používat poznámky. Je zjevné, že bývalá paní rektorka na sebe aplikuje stejná pravidla, jako aplikovala na rychlostudenty v době svého rektorování – malý podvod nevadí, hlavně, že se nikomu nic nestalo.

Neměla bych přitom vůbec problém s tím, že někdo něco neví. Snad každý politik včetně mě si v debatách pomáhá připravenými poznámkami. Nikoliv však v testu, kde je cílem otestovat znalosti kandidátů. A úplně nejhorší je především způsob, jakým se Nerudová k celé situaci postavila, když odmítla přiznat, že odpovědi v testu opravovala na základě svých poznámek. Jak chce Nerudová bojovat o důvěru lidí, když zcela evidentně lže a podvádí již během kampaně a neumí se k takové situaci ani férově postavit? Jak máme věřit, že při jejím prezidentování nebude za peníze možné všechno? Tak, jako se tomu dělo své doby na Mendelově univerzitě!?

I proto KSČM v prvním kole prezidentské volby doporučuje volit kandidáta, který nepůjde na ruku pravicové Fialově vládě, tedy žádného z trojice Nerudová, Pavel, Fischer, kteří od pětikoalice dostali „posvěcení“. Danuše Nerudová, která se již dříve vyslovila že by si dovedla představit placené školství i zdravotnictví, totiž rozhodně nebude stát na straně občanů proti

ministru Válkovi, který právě v těchto dnech v tichosti připravuje seznam položek, za které si u doktorů připlatíme. Není náhodou, že Danuše Nerudová vděčí za svou popularitu tzv. „liberálním“ médiím jako je např. FORUM24. Liberálním v uvozovkách, nakolik se jejich autoři snaží šířit tu jedinou správnou pravdu a v téhle své snaze zacházejí až do takových absurdit, že by nejraději rozhodovali i o tom, jaké pohádky se smí či nesmí vysílat na Vánoce. Opravdu jsem se pobavila nad stesky pana Zieglera nad tím, že pohádka Pyšná princezna je silně nepravdivá a prolezlá komunistickou propagandou. Je to skoro jako by si pan novinář z FORA24 doposud nevšiml, že tu kolem nás nelítají draci a pod zemí se nenachází peklo. Nicméně nenávist podle mě po přečtení textu od pana Zieglera šírí právě v mediích tohoto typu, nikoliv v české pohádkové klasice, mezi kterou Pyšná princezna neoddiskutovatelně patří. Nenechme si prosím podobnými lidmi vzít i naše kulturní dědictví jen proto, že někteří lidé trpí neskonalou potřebou rozhodovat v dnešním světě úplně o všem. Škoda, že u nás se místo diplomacie nyní považuje za ctnost už jen nekončící a nesmírně nákladné zbrojení podporující konflikt, který si naši obyvatelé nepřejí, ale platit za něj ve výsledku musíme všichni. Zuří již téměř 11 měsíců. Na obou stranách umírají tisíce lidí. Miliony Ukrajinců čelí nízkým zimním teplotám bez elektřiny, topení či i teplé vody. Drony ničí ukrajinskou energetickou infrastrukturu, ale začínají padat i na ruská města. Sankce oslabují ruskou ekonomiku, ale ještě více poškozují ekonomiku řady evropských zemí. A malou naději na ukončení tohoto konfliktu zašlapávají do země i ti, kteří hlasitě křičí, že je třeba podpořit „boj za mír“ až do úplné destrukce a přeplněných hřbitovů, tedy až do úplné vojenské porážky jedné ze stran. K tomu nikdy nedojde, ale jsme svědky nebezpečí, že než to bude jasné všem, tak zahyne ještě mnoho a mnoho lidí včetně mladých vojáků, žen a dětí.

Na této válce vydělávají jen USA. Zbrojní průmysl vydělává na dodávkách stále modernějších zbraní na Ukrajinu a dodavatelé zkapalněného plynu vydělávají na chudnoucí Evropě. Tito lidé a jimi financovaní politici pochopitelně nemají zájem tuto zlatou žílu utnout. I přesto je možné i v USA stále častěji slyšet hlasy zdůrazňující potřebu najít diplomatické řešení konfliktu. Je mezi nimi i hlas vysoce postaveného generála Marka Milleyho a i řady novinářů a mírových aktivistů.

Nedávno vyšla v USA kniha „Válka na Ukrajině. Dávat smysl nesmyslnému konfliktu“. Jako „neocenitelného průvodce“ ji ocenil známý levicový politolog a lingvista Noam Chomsky. Nositelka Nobelovy ceny míru Mairead McGuireová ji nazvala „důležitou protilátkou válečné propagandě o Ukrajině, které podlehlo tolik lidí na Západě“. Katie Halperová, americká komentátorka a filmařka v jejím vlastním programu podtrhla, že „kniha poskytuje politický a historický kontext a nesmírně důležité argumenty pro jednání místo eskalace války“.

Urgentní potřebu zahájit jednání o příměří ve svém rozsáhlém článku zdůraznil i Michael von der Schulenburg, který v roce 1969 utekl z tehdejší NDR a pak téměř 40 let pracoval ve vysokých funkcích v OSN, kterou zastupoval i v Afghánistánu, Iráku, Iránu, Sýrii, na Balkáně, v Somálsku a v dalších konfliktech. Schulenburg došel k závěru, že „válka na Ukrajině je výsledkem nepromyšleného pokusu USA po konci studené války rozšířit NATO až k Rusku a vytvořit v Evropě bezpečnostní řád bez Ruska“. Podle Schulenburga USA na Ukrajině nesleduje žádné nesobecké humanitární cíle či pomoc Ukrajině, ale jen vlastní geostrategické

zájmy. Podle tohoto diplomata míru na Ukrajině, a proto i v Evropě, bude dosaženo pouze vytvořením bezpečnostní architektury, která zajistí „společný Evropský dům“, jak se o něm zmínila pařížská Charta OBSE v roce 1990. Schuleburg tvrdí, že USA zorganizovaly puč, který svrhl Janukovyče v roce 2014 a nastolil prozápadního prezidenta Porošenka. „To vedlo k latentní válce mezi Ruskem a USA o vliv na Ukrajině. Poté, co v červnu 2021 se na sumitu NATO hovořilo o ukrajinském členství v Alianci, tak žačal prezident Putin připravovat vojenskou intervenci o několik měsíců později.“

Schulenburg rovněž tvrdí, že to byly s velkou pravděpodobností USA, které nechaly rozmetat podmořské plynovody Nord Stream, aniž by Evropa hlasitě zaprotestovala. Vzhledem k evropské poslušnosti vůči USA, se „Evropa stala spoluodpovědnou za tuto válku“. Schulenburg píše o „nekontrolované korupci na Ukrajině, o ilegálním prodeji dovezených západních zbraní kriminálním gangům“ i o podvodech s transferem finanční pomoci. O tom jsem Vás ostatně už v jednom ze svých videí informovala.

Závěrem vyzývá k jednání o míru. „Potřebujeme silné mírové hnutí od Lisabonu po Vladivostok, mírové hnutí, které nevěří v požehnání od NATO, které nevěří, že Američané musí dominovat světu a že jen zbraně vytvoří mír a které ani nevěří v anexi území jiných států“. Takové mírové hnutí zatím neexistuje. Je však třeba mu pomoci na svět.

Tato potřeba evidentně inspirovala i Jana Kavana, bývalého českého ministra zahraničí, Matěje Stropnického, herce a novináře, a známého mikrobiologa profesora Václava Hořejšího, aby v těchto dnech založili mírovou iniciativu „Mír a spravedlnost“, o níž jsem včera hovořila ve svém videu, které znovu přidávám i do komentářů. Iniciativu už podpořilo například i slovenské „Zjednotení za mier“ a aktivisté z Maďarska. Představitel Evropské levice a vídeňské skupiny Transform!Europe´ Walter Baier uvítal českou iniciativu a její úsilí „ukončit válku a obnovit mezinárodní právo diplomatickými a politickými prostředky. Tuto iniciativu můžete podpořit i vy na webu www.miraspravedlnost.cz.

Odkaz na aktuální video naleznete zde: https://www.youtube.com/watch?v=9uFDzghR9ns

Připojuji videokomentář k iniciativě Mír a spravedlnost: https://www.youtube.com/watch?v=QYXf-zoM9BE

Zde je aktuální rozhovor pro Parlamentní listy: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/O-cem-Fiala-ve-svem-projevu-k-narodu-pomlcel-Konecna-to-vytahla-na-svetlo-725352?fbclid=IwAR2ztIkcW_upcfpDWo1_-f_XNBEtuOuzbCuT36eRG7cen4f9jFYtYY06D3o