KSČM

Víc věnovat času škole,
neměl by klíč v ruce holé.
Sotva by tak vlajkou mával,
kdyby tenkrát pozor dával.
Vadil mu řád, disciplína,
dře na pány, kůže líná.

Jeho ruce mozolnaté,
roky dřou jen na bohaté.
Přirovnán je k chudé lůze,
zjistil k tomu ke své hrůze.
Léta stále bez prostředků,
ochutnává život předků.

Dějepisný výklad jaksi,
pochopil až nyní v praxi.
Dělný lid se v dluzích topí,
tam kde zloděj vládu chopí.
Nemusel být dluhů plátce,
dát víc času školní látce.

Účastní se demonstrace,
za vyšší mzdu, více práce.
Těžkou bitvu dneska svádí,
že podcenil školu v mládí.
Z policejních pendreků,
už ví, jak je do breku.

Navštěvovat síně tradic,
se školou mu bylo na nic.
Dnes už ví, že z jeho dřiny,
praská ve švech někdo jiný.
Jsme dělnické opět hnutí,
my, v opascích obepnutí.

Čas voleb se znova blíží,
strany zbraně opět zkříží.
Mají program, že ho spasí,
ti, co nám stát léta prasí.
Předvolební kampaně,
těšíme se zas na ně.

Uctivě se dělník klaní,
nemaje práv ani zbraní.
Smetánka se válí v barech,
tučná konta ve Švýcarech.
To si pište, že ten režim,
volit nikdy nepoběžím.

Pro dělníky cesty není,
než jít zvolit znárodnění.
Vrátí se nám od sebranky,
jak továrny, šachty, banky.
Zvolme konec rozkrádání,
volme život bez strádání.