KSČM

Je jasné, že krajské volby změnily politickou mapu naší republiky. Nejde jen o to, že KSČM utrpěla ztráty a že nejsme součástí krajských koalic v 9, resp. v 8 krajích. Jde o to, že ty ztráty jsou výrazné a změnila se celkově váha jednotlivých politických stran a hnutí. Mění se nejen krajské koalice, ale změní se i obsazení Asociace krajů a jejich vztah k vládní koalici. Základní politická charakteristika je dána tím, že hnutí ANO, ač je součástí vládní koalice, stále ve veřejnosti hraje roli falešné opozice a odnímá skutečné opozici protestní hlasy. To sice jde, ale vždy jen dočasně. ANO se tak posouvá do pozice politické strany na jedno nebo na dvě použití.

Byli jsme si toho vědomi, ale tuto roli jsme vůči opozici nehráli. V krajích jsme fungovali, osvědčovali jsme princip poctivé správy, ve volební kampani jsme prezentovali posun, ale naše zásadní odmítnutí vládní politiky jsme nebyli schopni tak silným způsobem jako hnutí ANO prosadit. Navíc vzhledem k charakteristice hnutí ANO a jejího předsedy je jasné, že jde o přechod k oligarchické vládě. Zásadní vliv na rozhodování lidí má manipulace veřejným míněním prostřednictvím mediokracie. Tedy ovládání části médií oligarchou samotným, jak je známo z Itálie v době vládnutí Berlusconiho.

Pokud jde o média, musím připomenout, že existuje nový trend, který zatím nebyl použit – tedy pokus o omezování poznání pravdy a oficiálně to současná vládní koalice pojmenovává tak, že je třeba oponovat tzv. ruské propagandě. Ve skutečnosti jde o to, zamezit lidem přijímání informací a jejich konfrontací s realitou, nebo přijímání informací z jiných než amerických zdrojů. To je také důvod, proč nadnárodní korporace ale i státní aparát připravuje pro každé volby nové subjekty politických stran a hnutí, aby dále deformovaly politický režim, který podle ústavy má vzejít podle volné soutěže politických stran. Tato soutěž, není svobodná, je totiž nesvobodná ekonomicky. Sice poprvé v zákoně o politických stranách o volbách se setkáváme s limitem výdajů na volby, který KSČM vždycky prosazovala, ale výše limitu spíše ukazuje na to, že na rozdíl od těch, kteří by chtěli se skutečnou ideou najít cestu pro společnost 21. století, budou mít přednost ti, kteří namísto vize mají dostatek peněz.

To vše se odrazilo už v těchto volbách. Chci v této souvislosti poděkovat všem těm, kteří se na volbách podíleli. Ať už to byli naši kandidáti do krajských zastupitelstev, nebo kandidáti do Senátu. Ať už to byli funkcionáři na všech úrovních nebo poslanci, senátor či europoslanci. Poděkování si zaslouží, ale ne každý stejnou měrou. Je potřeba si uvědomit, že každý by měl uznat svůj podíl na tomto výsledku. Je to v krajských volbách sice potvrzení naší pozice třetí nejsilnější politické strany, ale je to nejslabší výsledek, kterého jsme dosáhli. Je potřeba, a tak se usnesl Výkonný výbor, připravit důkladnou analýzu toho, jakým způsobem jsme k těmto volbám přistupovali. A to seshora dolů – od centra – od stanovení strategie, taktiky voleb, až do základních organizací. A potom zpět od základních organizací zpět až do centra. Proč? Protože každý z nás může mít jiný úhel pohledu na to, co se ve volbách odehrálo. Můžeme vidět to, že jsme nebyli schopni dostatečně reagovat na největší problémy ve společnosti. Můžeme vidět nedostatek aktivity u některých kandidátů. Ale určitě bychom si měli uvědomit, že sice na kandidátkách jsme měli téměř 700 lidí, kteří zároveň prováděli kampaň za KSČM, ale že tento počet nestačil na to, abychom zlomili situaci v médiích.

Můžeme také prodiskutovat to, jakým způsobem jsme sestavovali kandidátní listiny. Jestli jsme je dělali tradičním způsobem, jestli tentokrát do nich centrum zasahovalo nebo nezasahovalo, jestli bylo správné, že jsme v rámci našich stanov, našich tradic, se spokojili s tím, že jsme si řekli, že je dostatečná odpovědnost na úrovni okresů a krajů.

Je potřeba si říci, jaký díl odpovědnosti nese centrum, jeho jednotliví funkcionáři. Jaký díl odpovědnosti nesou kraje a okresy. Je také třeba si říci, jestli jsme byli schopni každý na svém místě ten svůj díl odpovědnosti unést. Často jsme konfrontováni s tím, že se zúží argumentace jednotlivých funkcionářů na to, kdybychom udělali takový nebo onaký krok, že by to dopadlo jinak. Podotýkám, že každý způsob volební agitace má určitě nějaký vliv na společenskou poptávku, na situaci. Ale připomenu superdebatu, na níž  Andrej Babiš  nebyl schopen vysvětlit, když říkal, že neprivatizuje zdravotnictví, že prostředky dal do fondu a ten fond kupuje zdravotnická zařízení. Bylo tam cca 1000 lidí, bylo to den před volbami a nemělo to žádný vliv na výsledek hnutí ANO. Čili jedno vystoupení, ať takové nebo onaké, většinou nezmění situaci a postavení toho kterého politického subjektu.

Často je vytýkáno mně osobně, že jsem málo razantní. Ale uvedu jako příklad mé vystoupení a jeho ohlas v mediálních sítích při interpelaci vůči předsedovi vlády ve věci migrační krize a návštěvy Merkelové u nás. Přečetlo ho přes 100 tisíc lidí, tzn. jedno z největších sdílení v KSČM, které jsme měli. Žel, také to nezměnilo pozici KSČM do plusu nějakým výrazným způsobem.

Musíme tedy zdůraznit, že jednotlivé kroky, které KSČM dělá, musí mít mnohem větší synergický efekt. Jde o to, že uspokojení, že jsme dosáhli určitého kroku a že tedy můžeme plnit alespoň část svého politického programu v rámci koalice, nestačí. Musíme si říci, že jakmile dosáhneme určitého cíle, musíme stanovit nový politický cíl, který je dál a výš od laťky, které jsme dosáhli. Byli jsme přesvědčeni, že princip poctivé správy nám umožní ukázat, že KSČM umí dělat politiku jinak, slušněji a také s větším efektem. Ano, to jsme prokázali, nikdo nenadával, nikdo nemůže říci, že naši krajští zastupitelé, kterých bylo 182, udělali něco špatně.  To znamená, že stanovení našeho cíle v roce 2012, 2013 a na sjezdu v letošním roce, nebylo dostatečně vysokým cílem, aby nás motivoval k dalšímu kroku a nejen k obhájení pozic, ale k získání pozic vyšších. Je sice možné emocionálně říkat – může za to Dolejš, Filip atd. Tak to přece není. Řekněme si na rovinu, že je potřeba v každém místě najít úzkou část, která nás neposunula dál. Ať už to bylo proto, že někteří na kandidátní listině, ač byli na pátém či šestém místě – nenavštívili téměř žádnou předvolební akci. Že neměli žádnou vlastní aktivitu, že někteří zastupitelé krajů nedělali za 4 roky žádnou tiskovou konferenci. Že naše prodávání vlastní práce mělo malý efekt. A musíme si složit mozaiku z celého spektra, tzn. od začátku, od základních organizací, přes okresy, kraj a centrum, abychom v centru na zasedání ÚV mohli stanovit novou strategii na parlamentní volby 2017.

To nebude nic jednoduchého. Nemůže to být pod vlivem emocí a svalování viny z jednoho na druhého. Tím si nepomůžeme. Každý máme svůj podíl odpovědnosti, jak na místě, kde působíme, tak my všichni v centru. Nemůžeme být spokojeni ani s přenosem informací. Přenos informací z centra dolů a zdola nahoru je potřebný pro jednotný postup strany, abychom byli schopni dosáhnout lepších výsledků. Jestli tyto informace nebudeme mít, nemůžeme dosáhnout výsledku, který bude v celku lepší, než můžeme dosáhnout individuálním jednáním.

Je samozřejmě otázkou, jestli to má nebo nemá vliv na některé kroky, které děláme. Ale usiluji o to, abychom si jasně řekli, jestli chceme jako KSČM působit dál jako jednotná politická strana, která působí v celé ČR. Nebo zda naše vnitrostranická demokracie tendruje k tomu, že samospráva nám znemožňuje některé kroky dělat společně. Jsem přesvědčen, že tato otázka je pro dnešní rozhodování o tvorbě kandidátních listin zásadní. Protože tentokrát nepůjde o krajské volby a luxus nedohodnout se, si nemůžeme dovolit. Skutečně bude nutné, abychom informace, které máme z jednotlivých míst, posunuli do centra. A z centra zase to, co máme vůči konkrétnímu místu, posunovali tak, aby o nich mohly rozhodnout konkrétní okresní a krajské organizace. Máme před okresními a krajskými konferencemi, chceme, abychom na nich byli schopni dosáhnout jak kvalitního volebního programu, který bude reagovat jak na celostátní problémy, tak na problémy v místě, aby jednotliví kandidáti mohli na konkrétním případu vysvětlovat, proč chceme takto postupovat. A také abychom byli schopni v hlavních tématech politickou stranou, která ponese hlavní problémy společnosti s tím, že máme pro ně řešení. To je podle mého soudu velmi důležité. A proto jsem rád, že VV schválil předběžné hodnocení, vzal ho na vědomí. A jednotlivé termíny pro posuzování výsledků voleb udělat tak, že je mohou projednat okresní a krajské organizace, abychom v prosinci závěrečné hodnocení mohli přijmout. A provést ho tak, abychom už do kampaně okresních konferencí šli s jednotným postupem, který nám umožní opravdu dosáhnout tohoto cíle, že po celý rok 2017, přes okresní a krajské konference až do voleb budeme postupovat jednotně jako suverénní sebevědomá politická strana. To považuji za podstatné.

Neměl jsem žádnou ambici na mimořádném plénu mluvit k dalším věcem.  Samozřejmě z pohledu mezinárodního je politické situace víc než vážná. Nepodařilo se vyjednat podle minské dohody lepší postup, který by zabezpečoval stav na Ukrajině. Nepodařilo se zmírnit politické napětí na Středním východě, víme, jak složitá je situace jinde. Ale o tom dnes nemá smysl mluvit, budeme na to mít čas jindy. V tomto ohledu jsem přesvědčen, že takto máme uvažovat při dnešním hodnocení našich voleb – dostatečně kriticky, dostatečně sebekriticky a s cílem postoupit jako jednotná politická strana dopředu, abychom nejen obhájili svoji pozici třetí nejsilnější politické strany. Ale abychom dosáhli toho cíle, který máme před sebou – zvýšit náš politický vliv v české společnosti.