KSČM

Málokdo to čekal! Komunistům se podařilo ve Sněmovně prosadit prodloužení promlčecí lhůty u zvlášť závažných trestných činů, včetně privatizačních, z 20 na 30 let. Sněmovna schválila tento pozměňovací návrh místopředsedy výboru pro bezpečnost Zdeňka Ondráčka (KSČM) v rámci vládní novely trestního zákoníku.

Stalo se tak přesto, že garanční ústavně-právní výbor Ondráčkův návrh ke schválení nedoporučil, ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) k němu nicméně zaujala neutrální stanovisko. Ondráčkův návrh nakonec pro mnohé překvapivě přesvědčil 92 ze 145 přítomných poslanců – z KSČM, ANO, SPD a části Pirátů, z ČSSD se přidal pouze Roman Sklenák. Proti návrhu se zvedlo 33 rukou z ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Inu, mnohé jejich rodné strany měly s privatizací, se zločiny privatizace co do činění!

Pokud půjde o trestný čin, za který trestní zákon nyní umožňuje uložení výjimečného trestu, a trestný čin spáchaný při privatizaci, promlčecí doba se prodlouží oproti současnosti o deset let.

»Od roku 2011, kdy jsme poprvé předložili novelu trestního zákona a trestního řádu o prodloužení promlčecí doby privatizačních zločinů, a případně jiných, zvláště těžkých zločinů, se nám konečně po desíti letech podařilo toho dosáhnout! Vím, že to je úspěch pozdní, ale je důležité, že jsme konečně dosáhli toho, že bude možné například trestné činy při privatizaci z let 2006 až 2013 dále stíhat,« zareagoval bezprostředně po hlasování pro náš list místopředseda Sněmovny, předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip.

Věří, že i když Senát zřejmě předlohu právě kvůli tomuto bodu vrátí Sněmovně k novému hlasování, najde se v dolní komoře potřebná většina pro jeho přehlasování. »Už nyní pro to hlasovala většina klubů, neříkám, že všichni poslanci. Chápu odpor ODS, který jsem i očekával,« řekl Filip. A to, že se pro Ondráčkův pozměňovací návrh našel jen hlas jednoho poslance z klubu ČSSD? »Jich se dotýká privatizační rozhodnutí například za vlády Stanislava Grosse apod.,« dodal předseda komunistů.

Ondráčkův návrh v zastoupení za jeho omluvené nepřítomnosti odůvodnila jeho stranická kolegyně, místopředsedkyně hospodářského výboru Sněmovny Květa Matušovská. »Pro rozhodné období, o kterém mluvíme, tedy mezi roky 1991 až 2000, eviduje policie cca sto dosud neobjasněných vražd. U každé této vraždy je vedle přímé oběti také někdo oběti blízký, někdo, kdo přišel o svého syna, dceru, manžela, manželku, nebo jen o přítele, kamaráda. Všichni tito lidé se ptají, proč. Proč policie nebyla schopna objasnit tento zločin proti životu a zdraví? Byla to neschopnost, nebo neměla policie dost důkazů? A mohla pachatele odhalit, obvinit a poslat před soud?« zeptala se s poznámkou, že kriminalistika je živá věda, která se stále vyvíjí. To, co se před 20 či 30 lety zdálo nemožné, je dnes zcela běžné.

Peněžité tresty budou častější než krátká vězení

Poslanci dále v rámci vládní novely trestního zákoníku schválili, že soudy budou moci častěji ukládat peněžité tresty místo krátkodobých trestů vězení. Doplnili do ní ustanovení, které má rozšířit možnosti dohody o vině a trestu tak, aby se mohla týkat i závažnějších trestných činů. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) s tím souhlasila.

Častějšího ukládání peněžitých sankcí chce vláda dosáhnout například zavedením zákonného přepočtu pro přeměnu nezaplaceného peněžitého trestu v odnětí svobody. Prodloužit se mají také lhůty pro placení peněžitého trestu. Trest má být okamžikem zaplacení zahlazen, pokud ho soudy neuložily pachateli za zvlášť závažný zločin.

Na doporučení ústavně-právního výboru do vládní novely Sněmovna zapracovala poslaneckou předlohu, která mj. zvyšuje hranice škody pro posuzování majetkového protiprávního skutku jako trestného činu a rozšiřuje možnosti využívání dohody o vině a trestu. Měla by podle předkladatelů přinést úspory i zrychlení soudních řízení. Stanoví, že by se jako trestný čin posuzovaly majetkové delikty od škody 10 000 korun místo současných 5000 korun. Pod tuto hranici jsou přestupkem, kterými se zabývají obecní a městské radnice. Novela zároveň zdvojnásobuje i další částky, které určují závažnost majetkových trestných činů. Například škoda velkého rozsahu, jež charakterizuje nejtěžší majetkovou kriminalitu, by začínala na deseti milionech místo nynějších pěti.

Dohodu o vině a trestu by bylo možné podle předlohy uzavřít u všech trestných činů, tedy také u těch zvlášť závažných. V současnosti se může dohoda využít u přečinů a zločinů s horní hranicí trestní sazby do deseti let vězení, což je podle autorů novely hlavním důvodem, proč se tolik nerozšířila.