KSČM

Na světě jsou dva prezidenti, kteří se podivují, že jim americký prezident Joe Biden dosud nezavolal. Čekají na telefonický rozhovor a stále nic. Tak se veřejně ozvali, jeden rozčilen, druhý spíše prosící.

Rozčilený až rozzlobený je turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Nejde mu do hlavy, že on – tak významný politik – je obcházen, že mu není nasloucháno. Koncem března uspořádal sjezd své politické strany AKP, na němž tvrdil, že Turecko patří mezi světové velmoci. Tím pádem on je světový politik, což ani nemusel říkat, delegáti sjezdu mu to připomenuli aplausem ve stoje a jednomyslně ho zvolili do čela strany na další období.

Turecko má přitom ve vztahu k USA dlouhodobé obtíže, Washington mu vyčítá třeba koupi ruských protiraketových systémů S-400 či výboje v Sýrii, kde turecká vojska »vadí« americkým v jediné provincii, kterou dosud Damašek nekontroluje.

Ankara zase zazlívá Američanům azyl pro duchovního Fethullaha Gülena., kterého považuje za mozek vzpoury proti Erdoganovi. Turecko už dávno požádalo o jeho vydání. Marně. Ať tak či tak, turecký »paša« se zlobí, on přece nemůže být opomíjen! Zvlášť když se snaží ukazovat přátelskou tvář celému světu a když dokonce šéfy Evropské unie donutil, aby přijeli za ním, když chtějí urovnat vztahy pošramocené Erdoganovou politikou. Od Bidena se přitom neočekává, že by vážil cestu do Ankary, stačil by jen telefonát. Čekání »světového politika« na zazvonění je prostě »ponižující«!

Zelenskyj chce prestiž

Podobně se zlobili Ukrajinci. Jejich prezidenta Vomodomyra Zelenského Washington přehlížel. Ten přitom byl přesvědčen, že by si měl s Bidenem co říci, přesněji řečeno potřebuje pokyny, co má dělat, a také nějakou prestiž - kdyby si telefonoval s mocným Američanem. Nastupoval k moci téměř jako »spása«, teď se doma dostává do pozice »otloukánka«. Především ukrajinští nacionalisté se zlobí, že Zelenskyj nedal příkaz k vojenskému tažení do Donbasu a vrší podle nich chybu za chybou. Před rokem nebránil ve vyšetřování role Bidenova syna v ukrajinském byznysu a i když ukrajinská prokuratura nakonec žádné »nesprávnosti« neshledala, vstřícnost Zelenského vůči Donaldu Trumpovi byla nyní trestána. A kdyby jen trestána, ještě s peprnými komentáři. List Washington Post napsal, že »Ukrajina musí činy doložit, že bojuje proti oligarchům, jak požadují USA.« Vyjádřil se i pomocník amerického ministra zahraničí George Kent, ten přímo k případnému telefonátu. Řekl, že mu nic nebrání, pokud ukrajinský prezident »prokáže svou kompetentnost«.

Nacionalizace strojíren...

Zelenskyj takové hodnocení příliš nechápal, vždyť se přece snažil, jak to jde… Přes svou Bezpečnostní radu státu nechal nacionalizovat významný strojírenský podnik Motor Syč. Ten od roku 2016 patří čínské skupině soukromých podnikatelů. Začal jej předávat předchozí prezident Petro Porošenko, protože prostě neměl na výběr. Číňané podnik topící se v dluzích zachránili, investovali do něj 1,5 miliardy dolarů. Američané žádné peníze nedali, ale od počátku privatizaci podniku kritizovali, podle nich Čína neměla dostat šanci technologicky vyspělý podnik získat. Vyrábí letecké motory a parogenerátory, které jsou v USA považovány za »strategicky významné technologie«. Jde čistě jen o americký »šprajc«. Čína představuje kosmickou velmoc, má podrobné znalosti nejen technologie leteckých motorů, ale i kosmických lodí, které jsou schopné doletět na Měsíc a vrátit se.

Americké kritiky si byl vědom i Porošenko, který privatizaci zdržoval, dodnes není podnik předán celý, Čínští soukromníci ho kontrolují ze tří čtvrtin, rozhodnutí o nacionalizaci dali ke třem mezinárodním soudům, takže o Motor Syč ještě bude sveden boj. O kauzu se začala zajímat i čínská vláda, ne kvůli Ukrajině, ale kvůli dalšímu kolu souboje o »bezpečnost soukromých investic« s USA.

... ale i stop televizím

Jestliže rozhodnutí o nacionalizaci Motor Syče označuje Washington Post jako »kompetentní«, další kroky Zelenského Bezpečnostní rady už ne. Šlo o zastavení provozu tří opozičních televizních stanic z důvodu »ohrožení bezpečností státu«. Prostě Zelenského kritizovaly, tak se rozhodl je »odstřihnout od etéru«. Jejich majitele navíc nechává vyšetřovat prokuraturou, a to včetně poslance Viktora Medvedčuka a jeho manželky Oksany Marčenkové, kteří jednu ze zakázaných stanic vlastní.

Na Ukrajině oba představují silné kritiky prezidenta. Podle amerického listu jde o »ohrožení slobody slova«. Takže co Zelenskyj získal, to obratem mohl ztratit. A také se dočkal americké »facky«, alespoň podle nacionalistů. Biden koncem března ohlásil on-line ekologický summit, na který pozval vedoucí státníky čtyř desítek zemí včetně Ruska, Číny a například i Bangladéše, Ghany či Gabonu. Zelenskyj však pozvání nedostal.

Nakonec se »spásný« telefonní zvonek těsně před Velikonocemi přece jen ozval. Zelenskyj si mohl oddechnout, pronásledování opozice mu prošlo.