KSČM

Vážené soudružky a soudruzi,

úkolem dnešního pléna je zejména posoudit náš výsledek ve volbách do Senátu a volbách komunálních a zvážit, jak v současné politické situaci zlepšit postavení KSČM.

Dále bychom měli projednat věcné záležitosti, zejména sociální a hospodářské politiky a také se rozhodnout o způsobech financování těch organizačních jednotek KSČM, které se ocitají přechodně, resp. dlouhodobě v potížích, vzhledem k tomu, že mají slabou členskou základnu, nebo nezvládají samostatně hospodařit. Budeme se též zabývat i organizačními záležitostmi a u nich nastíním názor na organizaci kroků, které povedou k vyhlášení sjezdu KSČM v první polovině roku 2016 tak, aby sjezd pomohl výrazně zvýšit aktivitu strany jako celku v rozhodujícím souboji o postavení strany v krajské samosprávě, ale také o změně našeho postavení v Senátu Parlamentu ČR, kde se nám dosud nedaří.

Nejprve se budu zabývat současnou politickou situací.

Vnitropolitická situace má dva významné prvky. Tím základním je, že v české společnosti probíhá nesmiřitelný zápas o výklad 17. listopadu 1989. Některým agenturám pro výzkum veřejného mínění a také mediokracii, tzv. hlavního proudu, se nepodařilo dostatečně zmanipulovat výsledek průzkumu na 25 let vývoje u nás, a tak více než polovina, tedy 54 % občanů, hodnotí současnou situaci tak, že nenaplnila jejich očekávání. Na Slovensku to bylo dokonce 70 % (a mimo jiné zde máte další důvod, pro který tzv. revolucionáři zničili společný stát). To znamená, že většina občanů považuje současný systém za horší než ten, který tady byl do roku 1989. Příznačné je, že ti, kteří např. podporovali do Senátu pana Žáčka, známého svými historickými výroky a zlovůlí ÚSTRu, opět po zásluze prohráli. A nebyl to nikdo jiný než představitelé TOP 09 a ODS, jejichž plakáty dodnes zbytečně otravují občany Prahy, když v rozporu s většinovým míněním hlásají, že oni jsou nositeli myšlenek listopadu 89

Jejich myšlenky nejsou a nebyly určujícími hodnotami listopadu 89 a jistě už tehdy hájili jiné hodnoty, než vyznává většina našeho národa. Jen je nechtěli prozradit. Jejich interpretace myšlenek listopadu 89 je prostě nepravdivá, nepřijatelná a hrubě odporuje tomu, co bylo jak obsahem manipulativního projevu V. Havla, tak politického a nakonec i volebního programu OF. Lidé pořád znají a nezapomněli na slib, že všechny změny měly probíhat bez sociálních otřesů, bez nezaměstnanosti a zejména bez ekonomického ponižování, ale při zachování lidské důstojnosti jak v práci, tak zdravotní péči, nebo v sociálních systémech, ale zejména bez neustálého vytlačování velkých skupin lidí do 2. kategorie občanů, která nesmí mít pro své názory a svou práci rovná práva s ostatními.

Druhým významným prvkem je zahraniční politika ve vnitrostátních souvislostech, tedy vliv zahraničně politické orientace země v současné napjaté mezinárodní atmosféře. Tento druhý významný prvek současné politické situace přinesl opět výrazné rozdělení společnosti, jehož jsme byli svědky buď v době agrese NATO v Jugoslávii v roce 1999, nebo v době zápasu o umístění americké radarové základny v Brdech v roce 2007, 2008 a jehož jsme svědky už od jara letošního roku od zahájení občanské války na Ukrajině. Rozhodující většina občanů naší země prostě nemá zájem nechat se zavléct do válečného konfliktu se slovanskými sousedy. Komunisté jsou a musí být v čele odporu proti organizátorům válečných katastrof. Tyto základní prvky vyvolaly u lidí určující otázky, na které musí KSČM, jako politická strana, která jako jediná představuje skutečnou alternativu k současnému vývoji v naší zemi, umět odpovědět.

Jaké bude zahraničně politické směřování ČR? Odpovídám v souladu s naším politickým, ale i volebním programem. Naše země nesmí a nebude podporovat žádné kroky, které by směřovaly k válečnému konfliktu s nedozírnými následky, a proto musíme v rámci EU, jejíž jsme součástí na základě jediného celostátního referenda občanů u nás, důrazně požadovat změnu politiky EU vůči Ruské federaci a Ukrajině, tedy nepodporovat sankce vůči Ruské federaci, ale požadovat jejich ukončení. Zásadně odsoudit postup ukrajinské vlády, která používá pravidelnou armádu proti vlastním občanům a eskaluje občanskou válku v zemi.

Společně s komunistickými stranami v členských státech NATO a s dalšími pokrokovými silami ve světě usilovat o eliminaci vměšování tohoto paktu do situace na Ukrajině. A zopakovat náš požadavek ke změně základních dokumentů Severoatlantické smlouvy dokud jsme jejím členem a setrvat na požadavku vystoupení z paktu a zajištění bezpečnosti ČR prostřednictvím právě EU a OBSE až po případnou neutralitu.

V zahraniční politice nadále požadovat a prosazovat politiku všech azimutů, tedy vyvážený a rovnoprávný vztah se všemi novými centry moci, zejména se zeměmi BRICSu, ale také s arabskými zeměmi. V EU prosazovat rovnoprávný vztah k USA a nepodřizovat naši ani evropskou politiku evidentně odlišným zájmům Spojených států, které chtějí své zadlužení přenést na nás i prostřednictvím vnucených smluv, jako je TTIP.

Tím jsem se dostal k samotné zahraničně politické situaci. Na konci listopadu se konala 16. mezinárodní porada komunistických a dělnických stran, která se zabývala stavem našeho hnutí a jeho nejbližšími úkoly, ale zejména politickou situací ve světě, která je z důvodu enormního stavu koncentrace kapitálu, tomu také, žel, odpovídajícímu zbídačení širokých vrstev obyvatelstva, zvlášť nebezpečná. To je patrné zejména v rozvojových zemích, jejichž nerostné bohatství zneužívají země, které se přitom chlubí, že jsou nejrozvinutější, ale přitom způsobují svým rozhodováním právě největší chudobu a zvlášť nebezpečnou vlnu ekonomické a humanitární migrace. Na mezinárodní poradě několikrát zaznělo, že svět se ocitl v kritickém bodě a že čelíme akutní hrozbě nacistických diktatur a z toho vyplývající horké války.

Kritický bod ve společnosti je stav, kdy po jeho překročení se stanou společenské procesy neřiditelné, a může nastat takový chaos, že překročí mez, za níž je už jen válečný konflikt.

Je tedy nejen možné, ale dokonce nutné, přirovnat situaci k tomu, co se tady dělo těsně před 2. světovou válkou, např. v roce 1935 kdy na jednání KOMINTERNY byl přijat program Jednotné fronty proti fašismu. Stejně jako tehdy šlo o etapu velké hospodářské krize, která je od roku 2008 v různé míře v jednotlivých státech přítomna i dnes. Musím připomenout, že z celosvětových výdajů na zbrojení představují výdaje států NATO na zbrojení téměř 70 %. To je obdobné, jako když A. Hitler po nástupu k moci začal budovat armádu, vydával peníze na zbrojení a předpokládal, že tyto neproduktivní investice zaplatí válkou obsazené státy. Na nekryté úvěry nakupuje vláda USA od svých zbrojních koncernů zbraně už od roku 2001, tedy od dodnes nevyjasněných událostí 11. září. Tyto nákupy se ještě zvýšily právě po roce 2008. Zatím si tyto nekryté peníze kompenzuje vyrabováním Iráku, Libye a Afghánistánu.

Lež, podporovaná vybranou mediální scénou, je přitom další zbraní, která se používá pro zakrytí skutečných zájmů nejužší skupiny, zejména bankovní oligarchie. Dám příklad. Na předchozích zasedáních podle oficiálních dokumentů se má NATO bránit rozpínavosti Ruské federace. Stačí ovšem porovnat počet zahraničních vojenských základen USA, který z původních více než 700 se dále zvyšuje a obkličuje území Ruské federace kvůli jejím zdrojům ropy, plynu a vody, které si v současnosti nemůže podmanit a zneužívat s tím, jaký je počet základen a vojáků všech ostatních států na cizích územích. Každému je jasné, čí rozpínavosti se musí státy, které si chtějí zachovat minimální atributy suverenity, bránit. Ruská federace to opravdu není.

Z tohoto důvodu také na mezinárodní poradě komunistických a dělnických stran celého světa zazněl jasný úkol bránit se fašizaci společnosti, podporovat mírové iniciativy a zásadním způsobem odmítat pokusy vyvolat válečný konflikt. Může nám k tomu posloužit 70. výročí porážky fašismu v 2. světové válce, odmítání lživých interpretací jejich jednotlivých fází. U nás nezapomínat na určující úlohu Rudé armády při osvobozování naší země. Ale také připomínat další historické mezníky. Například nezapomenout na 40. výročí porážky USA ve vietnamské válce, jejíž následky, zejména používání chemických a biologických zbraní, jsou patrné dodnes. Agent Orange zanechává i dnes stopy. Nesmíme zapomínat na význam mezinárodního práva, které vzešlo právě ze zkušenosti hrůz 2. světové války a síly komunistického hnutí, které přimělo politiky západu přijmout Chartu OSN a na jejím základě i příslušné mezinárodní pakty. KSČM závěry mezinárodní porady promítne do své činnosti a při plnění úkolů VIII. sjezdu tedy při organizování mezinárodní porady na jaře příštího roku přispěje k tomuto společnému cíli.

Nechci zvlášť vstupovat do odpovědnosti jednotlivých místopředsedů strany, ale nemohu jinak než dnes na tomto zasedání, kdy se zabýváme hodnocením podzimních voleb, alespoň krátce říci svůj názor na volební výsledek jak v senátních, tak komunálních volbách. Co zejména výsledek voleb ukázal. Jednak je zřejmé, že úroveň politicko-organizátorské práce v jednotlivých okresních a městských i základních organizacích je velmi rozdílná. Jsou organizace, kde není problém postavit kandidátní listinu, vybrat kvalitní kandidáty a nejen udržet, ale i zvýšit počet zvolených zastupitelů. Těm je potřeba poděkovat ať už jsou z vesnice, malého města či statutárního města, kde máme i primátora. Ale, žel, některé organizace nechtěly, nedokázaly či neuměly realizovat usnesení ÚV KSČM, která byla postupně od roku 2010 přijímána, aby si zajistily dostatek příznivců z občanských sdružení trvale spolupracujících s námi, ať již v rámci SPASu, nebo i mimo něj. Jiní zase neplnili usnesení k obnovení dynamiky růstu členské základny a nevyhledávali nebo ani nenabízeli členství ve straně aktivním občanům ve svém okolí. Není pravdou, že by se lidé nechtěli angažovat ve veřejném životě. Vždyť v komunálních volbách kandidovalo nebývalé množství lidí. Jen jsme je neuměli oslovit.

Vnitrostranickým problémem je i to, že někteří funkcionáři a většinou jsou to ti, kteří hýří kritikou ostatních, ani sami nejdou na kandidátní listinu nebo nejsou ochotni třeba ji jen doplnit, aby nebyla neúplná. Tím si zbytečně snižujeme šanci sami sobě. Samostatnou kapitolou jsou vnitrostranické hádky, které vedou jen k tomu, že své šance promarníme a vytvoříme šance těm, kteří by při našem jednotném postupu nemohli uspět. Tady selhávají nejen volební štáby, ale zejména rozhodčí orgány a budeme to muset řešit. Žádám odpovědné funkcionáře na všech stupních stranické výstavby, aby se nesnažili přenést odpovědnost na jiné, např. na a.s. Futura, která byla generálním dodavatelem volebních materiálů, ale začínali vždy u sebe. Jak vybírali kandidáty, jak plánovali volební kampaň a jak kandidáti samotní aktivně pracovali. Teprve, když máte jasno, že jste udělali vše, tak hledejte vinu u jiných. Jen si vzpomeňte, když jsme tady na zasedání ukládali úkol o sestavení a naplnění kandidátních listin. Chci z tohoto místa poděkovat těm, kteří přispěli jak k naplnění kandidátních listin, tak k výsledku ve volbách, zejména tím, že jako funkcionáři, starostové, místostarostové, zastupitelé, radní přesvědčili své voliče, že jejich práce je taková, že si hlas ve volbách zaslouží.

Ještě několik slov k tomu co nás čeká v příštím roce. Pokud se nestane nic mimořádného a nebudeme postaveni např. před předčasné volby, pak můžeme celý rok věnovat politicko-organizátorské práci. Provést hodnocení krajských zastupitelů, abychom vytvořili podmínky pro opakování úspěchu z roku 2012, zorganizovat dobře mezinárodní konferenci, připravit správně potřebné řídící mechanismy ve straně a učinit vše, abychom se nenechali ani zvenčí, a to se nám daří, ale ani zevnitř oslabit a mohli nejpozději v březnu a červnu rozhodnout o termínu, místě konání IX. sjezdu naší strany a o jeho obsahovém zaměření. Čeká nás mnoho náročných úkolů, ale jsem přesvědčen, že jsme schopni je zvládnout.

Předpokládám, že bychom v březnu 2015 měli rozhodnout o tom, jakým způsobem budou voleni delegáti sjezdu, jak a kde zajistíme sjezd, kdy budeme konat VČS, okresní a krajské konference. Nejpozději v červnu bychom měli schválit i obsahové zaměření sjezdu tak, aby už VČS v září příštího roku mohly obsahové materiály projednávat a vyjadřovat se k nim. Předpokládám, že by sjezd byl po etapě VČS září – listopad 2015, městské konference listopad – prosinec 2015, okresní konference prosinec – únor 2016, krajské konference únor – březen 2016 a sjezd nejpozději v květnu 2016, abychom mohli v plné síle uspět ve volbách do Senátu, případně ve volbách do sněmovny potvrdit, nebo zlepšit postavení naší strany.