KSČM

Opodál si parkem kráčí,
násilník a ženu vláčí.
Párkrát ženě facku vrazí,
každého z té scény mrazí.
Pobouřen tím park je rušný,
odvrátí zrak člověk slušný.

Jinde zase starší žena,
za křoví je zatažena.
Partou kluků zbitá venku,
ukradli jí peněženku.
Otřesný je pohled na ní.
Příště buďte doma,paní.

Posilněná alkoholem,
jiná žena prošla kolem.
Flašku vodky vzala ztečí,
o kus dál jí dítě brečí.
Batolí se,v puse prsty,
ještě že má auto brzdy.

Ulice,ráj obchodníků,
kapsářů a podvodníků.
Drogy,to jen kšefty kvetou,
potkáváme mládež sjetou.
Seniorům dobré skutky,
nabízejí prostitutky.

O jednoho v ústavu,
míň je dneska ve stavu.
Ač né zcela uzdraven,
vyrazil si také ven.
Hlavně všichni pozor jen,
zpravidla je ozbrojen.

Zač svoboda dneska stojí,
když se lidé venku bojí.
Za ten nárůst trestných činů,
nepřizná si nikdo vinu.
Kdo tu zvonil,kdo byl sveden,
nepřizná teď ani jeden.

Pravda,láska to byl počin,
rozmohl se tady zločin.
Teď do parku šel by v noci,
jen sebevrah nebo cvoci.
Podvodníkům mnoha forem,
politik je často vzorem.

Vyrůstal jsem v jiné době,
lidé byli slušní k sobě.
Navštěvovat v noci parky,
dalo se i bez ochranky.
Přes den si tam děti hrály,
víc se lidé tenkrát smáli.