OV KSČM Znojmo

Sokolská 2048/28

669 02 Znojmo

GPS: 48°51ˇ31.232" N,

            16°3´12.166 "E

 

Kontakty:

tel.: +420 515 224 501

fax: +420 515 244 716

e-mail: 

ov.znojmo@kscm.cz    

 

Předseda Okresního výboru:

Mirek

   Vlašín Miroslav

                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                        ěj. 

INFO

 

 

Počasí ve Znojmě

bouřkové oblasti on line

 

 

 

 

Znojmo KSČMtitulní strana

aktuálně

Levici je vlastní věcnost a kritické myšlení

(28.2.2019)

»Končí levice v České republice?« Tuto otázku si položili účastníci konference pořádané Knihovnou Miloslava Ransdorfa, z. s., a Nadací Rosy Luxemburgové 22. února v Evropském domě v Praze. Ke druhé části motta konference »Sto let poté« se odkazovali vystupující historici Emil Voráček a Jiří Malínský, když reflektovali století od založení Kominterny a rozmach dělnického hnutí.

Akci zaštítil europoslanec Jaromír Kohlíček (KSČM) a části programu se zúčastnili místopředsedové ÚV KSČM Petr Šimůnek a Stanislav Grospič, kteří si odkazu někdejšího komunistického politika, marxistického filozofa a historika Miloslava Ransdorfa (1953-2016) váží. Ransdorfovy myšlenky jsou stále živé, poznamenal v úvodu Kohlíček, patron rodící se Knihovny Miloslava Ransdorfa. »Hlavní ideou jeho odkazu je, že marxismus je metoda zkoumání, nikoli plané citace z brožurek.«

Dialektické pochopení marxismu prokázal Ransdorf ve svých vědeckých statích a přednáškách, mj. i v těch, které vedl na půdě Klubu společenských věd v letech 2011-2014. Ty jsou zahrnuty do knihy S Ransdorfem o marxismu, již v péči klubu vydalo letos nakladatelství Orego. Knihu na konferenci pokřtili Ransdorfova dcera Aneta a zástupce klubu sociolog Lubomír Vacek. »Levice samozřejmě nekončí, má ohromnou perspektivu, protože lidí bojujících za levicová, humanistická témata je mnoho,« zdůraznil Vacek a ocenil, jak Ransdorf dokázal metodu marxismu aplikovat na současnost.

Roztříštěnost škodí

Vědecký pracovník Historického ústavu Akademie věd Emil Voráček se zabýval odkazem internacionál dnešku (II. internacionála byla založena roku 1889, Komunistická internacionála roku 1919). Posteskl si, že od roku 1989 nevyšla u nás žádná nová publikace shrnující dějiny dělnického hnutí. Na semináři školského výboru Sněmovny, kde se řešily komentáře BIS ke školní výuce, prý jeden profesor radostně poznamenal, že »jsme se zbavili marxismu«. Voráček však zůstává optimistou, protože i mladá generace pozná, »v čem se nacházíme«, a že na světě nevládne jen neoliberalismus, ale také demokratický sociální stát.

»Skrze minulost nesmíme zapomínat na žhavou současnost,« přešel dr. Voráček do aktuální situace. Máme dnes nějakou internacionálu, jež by byla funkční? Existuje masové mírové hnutí, když se opět roztáčí zbrojení a hrozí válečný střet? kladl historik zásadní otázky a zdůraznil, že jednou z historických zkušeností levice je, že roztříštěnost hnutí je ke škodě věci.

 O momentálním stavu české a evropské levice referovali Jiří Malínský (ČSSD), ekonomka docentka Ilona Švihlíková a politolog Vít Klepárník. Jako zajímavost Malínský zmínil, že někdejší předseda německé SPD Hans-Jochen Vogel při svém vystoupení na konferenci v české Sněmovně na konci 90. let vzpomněl marxismus jako jedno z pojiv Socialistické internacionály (členem je ČSSD). Malínský poukázal na vzájemné prolínání předválečné levice, kdy sociální demokraté i komunisté bojovali ve španělské občanské válce a například Julius Fučík přispíval za druhé republiky do sociálnědemokratických tiskovin – poté, co činnost KSČ a jejího tisku byla vládou zastavena.

Malínský kriticky poznamenal, že jedním ze znaků současné levice je absence levicového životního stylu a mezigeneračního dialogu. Všechny problémy levice jsou problémy evropskými, vytrácí se kulturotvorná vrstva. Levice musí počítat s tím, že v 21. století se bude dále propadat Evropa i USA, zato Afrika či Asie nebudou donekonečna surovinovým přívěskem bohatých zemí. »S Karlem Marxem musíme zacházet nikoli jako s prorokem, ale jako s vědcem,« zdůraznil Malínský. »Bez věcnosti a kritického myšlení jsme předem předurčeni k porážce.«

Nelze podporovat války!

Švihlíková podrobila kritice levici sociálnědemokratického typu, která si vede v celé Evropě »katastrofálně«, ztratila teoretický základ, je dezorientována a vrostla do establishmentu. Jako geniální označila heslo, jež nyní užívají brexitáři, totiž »vzít si zpátky kontrolu«. Odmítá chápat populismus jen negativně, poukázala na jeho neutrální náboj. Ačkoli pravo-levé třídění stran nevymizelo, dominantní je dle ní členění na strany podporující a nepodporující současný establishment. Agenda pro radikální levici je obrovská, míní Švihlíková: otázky rovnosti, vztahu práce a kapitálu, dobývání renty, vykořisťování pracujících i přírody, a hlavně - levice nikdy nesmí podpořit válku. »Pokud chcete podstatu těchto otázek pochopit, musíte překročit hranice tohoto systému,« uvedla. Hrozí podle ní, že některá témata obsazuje radikální pravice, proto se musí jasně vyprofilovat národní i mezinárodní radikální levice, jež si bude počínat dynamicky, rychle a razantně.

Podle Klepárníka má česká levice »v čase nových výzev« špatný marketing a neumí pracovat s daty. KSČM jako protestní antisystémový subjekt i ČSSD (součást establishmentu) by si měly ujasnit, za jakými voliči stojí, domnívá se Klepárník.

Do diskuse se zapojil také Miroslav Tejkl (se Švihlíkovou spoluautor knihy Kapitalismus, socialismus a budoucnost aneb Mikeš už přišel) s tématem příspěvku »Může se levice znovu vzchopit?«. Snad za předpokladu, že se vrátí ke své základní vlastnosti, a to být hnutím společenské většiny - ihned si na položenou otázku Tejkl odpověděl. Současné volební výsledky ve značné části Evropy, USA a Británii ukazují, že občané patřící do společenské většiny levici nevěří, že je jejich hlasem. »Nevěří jí bývalou první charakteristiku, tedy že je hnutím neprivilegovaných společenských většin, ale také jí nevěří, že se kriticky a pochybovačně vyslovují k plnění role emancipačního subjektu,« domnívá se Tejkl.

Rozmazaná generace

O charakteristických rysech soudobé mladé generace pohovořil sociolog docent Petr Sak. Nazval ji rozmazanou generací, u níž se prohlubují jevy spojené s předchozí kybergenerací: myšlení je dále vytěsňováno lajkováním a sdílením, prohlubuje se závislost (například na signálu), objevila se digitální demence, narůstá neschopnost žít v reálném světě. »Tato generace žije v historickém bezvědomí a ve vztahu k historickým událostem je nevyhraněná, tedy rozmazaná, a tím je vystavena manipulativní propagandě médií, sociálních sítí, politiků a zpravodajských služeb. Dále klesá četba, zejména původních pramenů, tím se mládež stále více stává příjemcem hotových názorů, postojů a soudů, které nejsou výsledkem jejích analýz,« uvedl Sak. Vlastenectví, vztah k českému národu je nyní nejslabší v historii a stále se rozpouští, je sociolog přesvědčen. Česká mladá generace na rozdíl například od americké ve své většině považuje socialismus za sprosté slovo.

Knihovna se skvělým věhlasem

Na okraj konference popsala ředitelka Knihovny Miloslava Ransdorfa Helena Ryšavá aktuální stav v postupné budování a organizaci knihovny. K dispozici knihovně je prostor o ploše více než 200 m2 v Chodové Plané. Z jedné třetiny je zaplněn regály, které jsou již zaplněny roztříděnými knihami z 50tisícového knižního fondu z odkazu Miloslava Ransdorfa, resp. z bývalého Muzea dělnického hnutí.

Spolek má prozatím 43 členů a je zájem, aby se rozšířil. V Chodové Plané se konají pravidelné brigády, jichž se může účastnit každý přítel a člen knihovny. »Patnáctého února 2016 jsem slíbila, že knihovna vznikne za každých okolností, a tak se také stane. Bude to evropská knihovna se skvělým věhlasem a úrovní. Studovny budou v Praze, Brně a Plzni. Ten, kdo si zaslouží knihovnu, je právě Miloslav Ransdorf,« zakončila své krátké vystoupení.

Česká levice nevyhasla

Konferenci, které se již zvyklo říkat ransdorfovská (koná se každoročně ve dnech nedožitých narozenin Miloslava Ransdorfa, které by oslavil 15. února), byli přítomni také členové Die Linke z Braniborska. Jejich předseda Stefan Wollenberg vyzval, aby levice blokovala neoliberalismus - svět ovládající ideologii, jež má zájem na maximalizaci zisku ve prospěch kapitálu.

Cenné na konferenci, jejíž účastníci zaplnili sál Evropského domu, byla obsažná diskuse v jejím závěru. Panelisté reagovali na podněty od posluchačů. Jako červená nit se jimi neslo, že levice »dojede«, pokud zpravicovatí, resp. »zkorytovatí« a její představitelé budou vystupovat jako »salonní politici«. Důraz na skromnost, stálý kontakt s běžnými lidmi, oslovování mladých, nastolování témat, která opravdu občany zajímají – to je jejím úkolem. Závěr konference? Česká levice nevyhasla!

 

 

autor: (mh)
© KSČM 2003 - 2014. Všechna práva vyhrazena