KSČM

USA jsou považovány za větší hrozbu než Rusko a Čína, zjistila průzkumná společnost Latana, která  provedla letos od února do dubna pro nadaci Aliance demokracií průzkum veřejného mínění u 50 000 respondentů v 53 zemích světa.

Vzhledem k tomu, že průzkum začal v únoru 2021, mohly být jeho výsledky ještě ovlivněny dozvuky Trumpovy éry v USA. Pověst USA se ale postupně ve srovnání s loňském začíná zlepšovat.
Zatímco na jaře 2020 byli lidé v demokratických i v nedemokratických zemích stejně spokojeni (70 procent) s reakcí jejich vlád na pandemii, o rok později poklesla spokojenost v nedemokratických zemích na 65 procent a v demokratických zemích na 51 procent. V Evropě je spokojenost s reakcí vlád na pandemii jen 45 procent. V Asii je spokojenost s reakcí vlád na pandemii 76 procent.
Snad nejpozoruhodnějším zjištěním je, že 44 procent respondentů v 53 zemích světa je znepokojeno, že USA jsou hrozbou demokracii v jejich zemích, Číny se v tomto smyslu bojí 38 procent a Ruska 28 procent.
81 procent lidí na světě je přesvědčeno, že je důležité mít v zemi demokracii. Jen asi 53 procent lidí uvádí, že je jejich země dnes demokratická - i v demokratických zemích.
Téměř ve všech zemích světa kromě Saúdské Arábie a Egypta je ohrožení svobody projevu považováno za menší hrozbu než nerovnost.
48 procent lidí uvádí, že moc velkých technologických firem, nikoliv jen existence sociálních sítí, je hrozbou demokracii v jejich zemích. Občané USA jsou mocí velkých technologických firem znepokojeni nejvíce (62 procent).
Voliči v Norsku, ve Švýcarsku a ve Švédsku jsou přesvědčeni, že jejich země je nejvíce demokratická, ale Číňané také. V Číně si myslí 71 procent občanů, že má Čína dostatečnou míru demokracie. V Rusku si myslí jen 33 procent občanů, že je jejich země demokratická.
V Maďarsku si myslí jen 31 procent občanů, že je jejich země demokratická - je to stejné jako v Nigérii, v Íránu, v Polsku a ve Venezuele.