KSČM

G. Schröder formuloval základní strategickou linii pro SRN, jednotné Německo do budoucího období.“ Velikost to je ten rozdíl mezi starou spolkovou  zahraničí J. Fischer udělal podobný krok. „ Stát se nemůže vzdát svého strategického potenciálu , který je dán počtem obyvatel,hospodářstvím , zbraněmi a zájmy. Nemůže ignorovat svou geopolitickou situaci , ta zůstává objektiv ním faktorem ….“

      Také my, sousedé Německa, musíme formulovat vztah k němu. V září 1939 byl zvolen první kancléř SRN (1949-1963).Byl ustavem Spolkový sněm , Spolková rada…Je vhodné si dnes podívat na sjednocené Německo, charakterizovat nová fakta. Vnitřní a mezinárodní vazby a souvislosti. V nové Odpověďdynamice vývoje spatřujeme staré i nové faktory , nová slova, cíle i novou  taktiku. Je to skutečně nové změněné Německo nebo se jedná o novou taktiku v evropské v evropské a východní politice?

    Jak je možné, že sjednocené Německo bylo opět agresorem proti Jugoslávii členskému státu  OSN. Proč se v Německu může aktivizovat staronový revanšismus a neofašismus? To je projevem „demokracie ?“ Ale pro koho. Je rehabilitace německého fašismu náhodným náhodným a nebo cíleným záměrem ?. Po porážce německého fašismu (1939-1945) začala nová kapitola  vývoje. Americký kapitál uvolňoval  značné finanční prostředky do obnovy hospodářské základny Německa. Tyto prostředky plynuly do výstavby nových výrobních fondů , do nové infrastruktury atd. Mnoho obyvatel v Evropě i ve světě si později kladlo otázku. Proč poražené Německo , obdobně i Japonsko získaly a prokázaly urychlený hospodářský vzestup.Je snad otázka válka onen blahodárný prostředek pro příští vývoj poražených států ? Odpověď na tuto otáku spatřují v následujícím:

-          Poražené Německo disponoalo levnou kvalifikovanou pracov ní silou ze zbrojní sféry

-         Budování nových, základních výrobních fondů , byla založena schopnost rychlého růstu a předstihu ostatních

-         SRN z hruba do roku 1955 šetřila na zbrojní výrobě zbraně sice i později nakupovala z USA…ale za výhodných podmínek

-         nastoupila cílevědomá organizační práce, činnost zaměřená na výrobní i nevýrobní  sféře na rychlou poválečnou obnov u

-         výzkum a vývoj nových technologií byl rychle a efektivně zaváděn do    praxe

-         to umožňovalo SRN efektivní exportní strategii , protože Německo je na takovém exportu je životně závislé

              to umožňovalo  SRN postupně, ale důsledně se zapojovat do americké strategie  na dlouhodobé období. Mezníkem se stal rok 1955, kdy byla SRN přijata do amerického válečného bloku NATO.

-            V roce 1961 vláda K. Adenauera vážně spekulovala s možností vojenského konfliktu mezi USA a SSSR , NATO a Varšavskou  ohledně upevňování státní hranice NDR.

-             V roce 1968  vláda SRN projevovala zvláštní zájem o vnitřný vývoj v Československu.Plánovala se „omezená vojenská akce.“ Omezená válka může ve svých formátech  sahat od lokálních bojových akcí přes omezené útoky silnějších jednotek až širokému konvečnímu útoku. (Deutscher Bundestag , 14O .Sitzung, Bonn 6.12. 1967 .s. 7136)Bonn.  5 Dnešní Německo má  83 536 OOO obyvatel.Domácí produkt na obyvatele a rok  činí 22 835 dolarů

Německo a EU. Dnes nemá vlastní zdroje ropy, zemního plynu, nerostných surovin . Závislost na úspěšném exportu prozrazují fakta. Podíl na exportu  l obyvatele u USA činí – 1,  5OOdolarů, v Japonsku – 2 3OO dolaru, v Německu – 5 OOO dolarů, HDP ve SRN narůstá o l,2 %.V . 299 vrostl o 1,2%. Velké měnové rezervy Německa umožnují Bankám  rychle reagovat na různé vnitřní , zejména vnější vlivy. Ekonomický potenciál tvoří základnu pro politické strategické cíle v rámci EU. „My Němci potřebujeme politické sjednocení Evropy. Obojí patří dohromady.  SRN je v EU chápána jako mechanismus pro získávání nadvlády v Evropě.Tyto obavy sdílí Francie, V-Británie a další. Pocitují to i  obyvatelé Evropy.  EU bude kontrolovat Německo. Německo postupně získá pozici umožňujícípřekonání EU.Zatím se realizuje mezistav mezi jedním a druhým.Důležitá je obrana před německou politikou omezování a nakonec likvidování evropské národní státy.Nelze připouštět omezování suverenity evropských národních států. Německý  záměr je veden tichým ale důsledným směrem. Demokracie národních států, přinášela německá diplomacie ne příliš veřejně. Pozice proněmeckých sil ve východních zemích se viditelně upevňuje. Ve vztahu k ČR je dávána za příklad Česko německá deklarace .Všimněme si znění čl. VI a potom citace spolkového kancléře G. Schrödera z 3.9. na srazu  Svazu spolků odsunutých Němců v Berlíně. „Obě strany jsou přesvědčeny, že vsup ČR do EU a volný pohyb v tomto prostoru dále usnadní soužití Čechů a Němců“. K Polsku rovněž Schröder: až Polsko a Česko vstoupí do EU , potomci vyhnanců by měli mít možnost usadit na území svých předků“. S tím nelze souhlasit, protože by se zničily historická fakta o významu Němců , jejich podílu na realizaci německého fašistického plánu „Barbarosa“ na zničení Slovanských zemí, především jejich hlavní opory slovanského Ruska. Dobré vztahy mezi mezi ČR a SRN nejsou závislé na tom, kdo a kde žije. Ale na vypočitatelné politice , respektování poválečných realit z Postupimi a mezinárodních dohod a mezinárodního práva. 

      Vláda ČR musí v čas přijímat opatření znemožňující odsunutým Němcům  , jejich potomkům politicky zneužívat proti nám dohod EU. Jde totiž o to, že odsunutí Němci, jejich potomci se nezbavili touhy ponižovat český národ návratem a vysmát se do očí obětem fašistického Německa, kolaborantům, zrádcům,ničemům všech směrů, věrným slovanům  a českému národu. Varující je, že od roku 1945 z části uvedené směry , především ale revanšismus, který je dnes integrován do svazku a spojení s neofašismem, militarismem  a neofašismem. Ne všichni jsou na straně uvedených nepřátelských směrů .Jejich účast na veřejných uskupeních je nutné podrobněji analyzovat podle mezinárodního práva, stanovisek ústavy, odkazu závěrů antifašistické koalice z Jalty a Postupimi. Zejména chci upozornit na  IV. a V.kapitolu dokumentů „Velké trojky“ SSSR, USA a V. Británie z Jalty 11. února 1945. Závazky týkající se společného úsilí   za upevňování míru v Evropě ve světě, v poválečném období trvají, ba co více jsou mimořádně potřebné pro obranu Civilizace , míru a bezpečnosti na naší planetě.

     Naše civilizace je mimořádně konfrontována se stoupenci přípravy třetí světové války. V pozadí je globální kapitál. Hlavní příčinou ohrožování civilizace je nerovnoměrný ekonomický  vývoj a výkon, nadřazování a upevňování pozic vojensko průmyslového komplexu , zejména v USA. Síly stoupenců mnohapolné globální strategie- Rusko, ČLR, Indie ….získávají oprávněnou podporu od mas obyvatelstva. Síly míru a války jsou seřazeny a připraveny .Je ale oprávněné a morálně přijatelné aby se přednosti společenských systémů měřily válkou a ničivými prostředky? Tj. za cenu masového vyhlazování?? Také není na místě přeceňování   Gerharda Schrödera k podpoře revanšistů. Nezapomínejme, že podstata německého protičeského revanšismu se nezměnila. Měnit pojmy a kategorie, to není změna, ale jen politika a psychologie.

     Není pochyb o tom,že se jedná  germanizační linii. To nelze připustit. Vedlo by to opět ke staronovým problémům. Útok na Polsko, i dalším zemím by vedlo k novým problémům. Ve vztahu k ČR jde o vyřazování aktů vlády Dr. E. Beneše z období druhé světové války a československých zákonů z roku 1945. Příchod Němců není žádoucí. Nepotřebujeme u nás novou pátou kolonu . Jaký bude v n it ř n í vývoj Německa? V CHAOSU GLOBALIZACE. V únoru 2OOO anglická společnost VODAFON-AIRTUSCH porazila po tříměsíčním neúprosném konkurenčním boji německé uskupení , tradiční německou společnost a obrovský koncern MANNESMAN . Koupila jej za 198 miliard dolarů. Tím bylo získáno přední místo  v mobilních komunikačních systémech ve 182 zemích světa s 42 miliony telefonních účastníků. Tohle všechno obrátí Německo na ruby šly takové hlasy…..Deutschebank  a Dresner Bank spojily své síly. Konkureční boj mezi USA -  Evropou a Japonskem je nemilosrdný.

        Americký kapitál v 9O.letech upevnil své pozice. HDP vrostl o jednu třetinu. Roční hospodářský přírustek byl kolem 5%. Růst produktivity práce za rok představoval 2,4- 2,5 %Do USA z celého světa každý rok přitékalo na 76O miliard dolarů. Je to nejen důsledek destrukce trhů , socialistických zemí , destrukce trhů ve zbrojní sféře atd……To jsem připomínal z dokumentu „Clintonova doktrína –USA vize  2O1O“. USA CHÁPOU GLOBALIZACI PŘEDEVŠÍM Ekonomicky. Víme, že integrovaný svět v sobě zahrnuje bezpříkladné možnosti vytváření bohatství , rozšiřování možností zahraničních trhů. To vše potřebujeme pro udržení americké prosperity. To bylo slyšet velmi často v USA z dobíhající živelné vlny globalizace . Zisky byly největší.

      NĚMECKO A CLINTONOVA DOKTRÍNA. V dubnu 1999 byla protlačena do amerického válečného bloku NATO. Válka USA proti Jugoslávii měla dokázat její potřebnost. Německá vláda SPD-Zelení zatáhla Německo  do této agrese. Byla vytvořená nová mez pro evropskou politiku , pro nové pohledy na SRN , její zahraniční a vojenskou politikou. Co požadují USAod Německa pro delší časové období? USA pochvalují Německo  za účast v agresi. Současně ale Německo nabádají k určitým krokům. Není prý žádoucí , aby se německé vlády  soustřeďovaly jen na vnitřní německé problémy. Nezaměstnanost , problémy východního Německa daňová refoma , reformy školství. Sněmovna by mohla odhlasovat .Sněmovna by mohla oslabovat NATO , pokud by se zde angažovala jen na dané úrovni. USA potřebují, aby Německo zvyšovalo své vojenské výdaje. Aby dohánělo vojensko technologická zaostávání za USA. Vláda USA se neustále odvolává na agresi NATO proti Jugoslávii v r. 1999. ZDE USA „ nesly hlavní břemeno agrese a výdajů“.U SRN představují 38,45 miliard marek. To je, 1,7 % HDP. USA požadovaly zvýšení na 2,1- 2,3 do příštích deseti let. USA vydaly na vojenský výzkum a vývoj  37 miliard dolarů, Evropa jen 9 miliard. USA za to slibují všestrannou podporu jeho strategických zájmů  a potřeb v oblasti Blízkého východu a v Asii. Současně je Německu připomínáno  že „Amerika i Západ pro budoucí období potřebují Německo sebevědomé, které rychle překonává a odhazuje své komplexy viny z minulosti“.

       Clintonova doktrína usiluje o rozsáhlejší zapojení Německa  do mezinárodních akcí neimperiální strategie. To ovšem ve svých důsledcích bude znamenat o s l a b o v á n í  Německa a nejen této země jako ekonomického konkurenta. Vyšší vojenské výdaje budou také ohrožovat sociální oblast v Německu . Obdobně i v dalších zemích válečného bloku NATO. Zahraničně politické priority Německa. Od počátku 9O. let byly několikráte upřesňovány. Naposledy po skončené válečné agresi proti Jugoslávii. Posuzujeme je za celé období od rozhraní  8O. a 9O. let  do současnosti:  1.) Sjednocení Německa, 2.) Prohlubovat atlantické partnerství s USA ,upevňovat evropskou obranu, 3.) Sjednocovat Evropu , nevylučovat Rusko, 4.) Přebírat větší část mezinárodní odpovědnosti , 5.) Chránit německé národní zájmy na Blízkém Východě a v Asii, 6.) Získávat nové vojensko- mocenské prostředky, 7.) Nasazovat Bundeswehr mimo hranice SRN a NATO. 8.) Přispívat k „novému mezinárodnímu řádu „, 9.) Získat místo v Radě bezpečnosti OSN.

    Je to globální velmocenský program. USA tento program nastínily a podporují. Některé země v zóně amerického vlivu jsou pro větší obezřetnost k vojenským plánům USA. V Německu Spolkový ústavní soud přijal 12. července 1994 toto usnesení:“ Německá armáda může být nasazena kdekoli ve světě, aby ochránila Německo před politickými škodami, které by SRN vznikly , kdyby sed odmítla podílet na ochraně světového míru ¨.Německo jako aktivní agresor proti Jugoslávii poškodilo své jméno i postavení v EU . Porušilo základní principy Charty OSN , mezinárodního práva , helsinský Závěrečný akt a dohody , které Německo přijalo . Jedná se především o porušení závazků, které Německo přijalo ve „Smlouvě o konečném uspořádání ve vztahu  smlouvě se dále ještě uvádí!:“z německé půdy bude vycházet pouze mír. Podle ústavy sjednoceného Německa jsou činy , které by mohly narušit mírové soužití národů , zejména připravovat vedení útočné války , a které jsou prováděny s tímto záměrem – protiústavní a trestné… Ve vztahu k ČR Spolková republika, ale i ČR porušily závazky obsažené ve Smlouvě mezi Českou a Slovenskou federativní republikou a  Spolkovou republikou Německo o dobrém sousedství a přátelské spolupráci z 27. února 1992. V článku 2. Uvedené smlouvy se jednoznačně uvádí:“ Nejvyšším cílem jejich politiky je zachovat a upevňovat mír , jakož i účinně zabraňovat ozbrojeným konfliktům a všech druhu válek.

     Po uvedené agresi  je zřejmé, že takové závazky byly elementárně porušeny a smluvní normy mimořádně zpochybněny. Nevěrohodnost se stala skutečností. Agresoři nesměji unikat spravedlnosti. To je zásada a požadavek mezinárodního společenství. Německo jako hlavní síla  EU má také své vnitřní problémy, které musí řešit.

     REALITY VÝCHODNÍHO NĚMECKA. Helmut Kohl v roce 199O řekl o nových spolkových zemích .“ Vybudujeme tam kvetoucí zahradu , nebude to nic stát“.Tato iluze byla ryze propagandistická a vzala rychle za své. Němci v celé SRN musejí přijímat tvrdá fakta. Za deset let po sjednocení se do východního Německa vložilo 1,6 bilionů marek. Je zde na 5 milionů nezaměstnaných . 33O OOO občanů se přeškoluje. Ceny služeb a zboží jsou vysoké. Počet výdělečných občanů klesl o 3 miliony. Každý pátý občan nemá práci. U těch co mají práci  jsou mzdy o čtvrtinu nižší než v západním Německu. Přes 1 milion  specialisté, lékaři, odborníci z oborů chemie, strojírenství, odborníci z výzkumných pracovišť NDR…..kde pracovali a žili. Je vhodné Z výše uvedené částky   reálnou strukturu  finančního kapitálu  vkládaného  do nových spolkových zemí. Z výše uvedené částky 1,6 bilionů marek a v období 9O. let(v miliardách marek ) se jedná o následující:sociální výdaje- 84,ostatní výdaje-56 Investice-33, dotace-16.Převaha vložena do sociálná sféry nemohla naplnit vizi Kohla  a CDU/ CSU o rychlém vyrovnání. Nové supermarkety , auta a lepší vybavení domácností  nemohou vynahradit  ztrátu základních sociálních jistot z období socialismu a NDR. To je reálné , základní poznání většiny obyvatel bývalé NDR.Původní nadšení u mladé generace NDR z 9O.let je jen v říši vzpomínek. Obecné poznání pro současnost uvádí, že sjednocení Německa   v materiální  a zejména v duchovní sféře byl a stále ještě je složitý proces střetávání kladných a záporných  jevů.Mezi vlasteneckými silami v ČR a ve východním Německu se rozvijí spolupráce, výměna informací ,informačních materiálů, využívání publikačních možností jejich válečného blokustí ….. Běží výměna názorů na hlavní otázky vztahů mezi SRN A ČR. Za významné považuji výměnu názorů a stanovisek k nebezpečné politice USA a válečného bloku NATO.

       VÝCHODNÍ POLITIKA NĚMECKA. Byla a  a americký válečný blok NATOnadále je specifickou součástí celé zahraničně politické koncepce SRN. Vychází z historických  a aktuálních faktorů. Jsou v ní obsaženy rozpracované komponenty z uvedených zahraničně politických priorit sjednoceného Německa. Německo přivítalo rozbití Československa na počátku 9O.let. Ti, co to způsobili současně prosadili jednostrannou strategickou orientaci na SRN a jak bylo již řečeno, na blok NATO. To nebylo a není v našem národním zájmu sociálním a bezpečnostním. Destabilizace poválečného státu quo nastolila nové dělící čáry v Evropě. Rozšiřování NATO je zásadně namířeno proti Rusku , jeho spojeneckým a spřáteleným zemím , proti jeho bezpečnostním , hospodářským a politickým zájmům a potřebám. Takovou orientaci ze strany Německa a zemí NATO nelze podporovat. Je to linie zaměřená na příští krize , nevypočitatelnosti , konflikty a pravděpodobně i válku. Nelze zapomínat, že rozšířené NATO a  vojenská okupace Balkánu a vojsky NATO představují spojené nádoby neoimperiální strategie. 

       SRN je na druhém místě ve světovém obchodu, za USA. V hospodářsko obchodní výměně s Ruskem je na prvním místě. Německý export do Ruska a východní Evropy vzrostl v období 1996- 2OOO  na 111,9 marek. Dovoz dosahuje hodnoty  82,9 marek. V roce 1994 -1995 to bylo 56,6 miliard marek. . Mezinárodní investice do uvedené oblasti dosáhly úrovně 18,57 miliard dolarů.Z toho se SRN podílela hodnotou 3,72miliard dolarů. Německo nakupuje v Rusku zemní plyn, ropu, suroviny a další produkty, výrobky a zboží. Zahraniční obchod  ČR a Polska je z 3O-4O % orientován na SRN. Německý kapitál  v rámci živelné etapy  globalizace  sleduje v ČR mocenské , ale původní , z hlediska svých strategických záměrů. Je to nakupování , vyřazování našich podniků z konkureční sféry. Je to přenášení  některých výrob do ČR , kde levná pracovní síla je využívána do různých podob- v zájmu Německa. Je to politika „zadního dvorku“ pro zájmy Německa.

      Proněmecké síly v ČR nejčastěji hovoří o „potřebách  silného strategického partnera. Tím se má namysli německý kapitál a jeho příchod , upevňování jeho pozic v našem prostředí , na našem území. Tyto majetkové otázky zakládají silnou základnu odporu proti  GERMANIZACI.Ta zatím postupuje s markou včele ale původní politické a mocenské záměry mají přijít později. SRN buduje kolem sebe tak zvané pevné jádro. Režimi v ČR, Polsku ….mají zaručovat pevnost a spolehlivost orientace na Německo , pomáhat chránit Německo například před krizemi v rámci  EU a podobně. SRN se považuje za jakési nové GRAVITAČNÍ centrum Evropy. Jeden z dokumentů ministerstva zahraničí uvádí:“Velice nám záleží na tom, aby nás na východě i na západě obklopovali pouze a jedině spojenci“. Tento záměr prozrazuje působení germanizace jako staronové strategické linie do velké budoucnosti. Pravda o německé východní strategii musí být neustále prezentována na veřejnosti v ČR,Polsku a v dalších zemích. Zvláště v Rusku, které představuje hlavní sílu a oporu slovanstva, které nemůže podléhat,líbyvím slovům ze Západu.

Německý generál Klaus Neumann z pozic šéfa Vojenského výboru NATO, v době válečné agrese z pupně prohlašoval:“Naše úloha je vyšší,než si kdo myslí. V podstatě zakládáme NOVOU ÉRU VOJENSKÉHO MOCENSK=EHO STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ A NÁSLEDNÝCH PRAKTICKÝCH ČINŮ. TENTOKRÁT NEJSME SAMI , JDOU S NÁMI SLOVANSKÉ ZEMĚ JAKO POLSKO , ČESKÁ REPUBLIKA. TAK MUSÍME POSTUPOVAT I NADÁLE, A TO NEJEN V EVROPĚ. Východní politika SRN je neustále spojena  s revanšistickými spolky odsunutých Němců z Československa. Odsun byl proveden podle dohod antifašistické koalice na konferenci v Postupimi v roce 1945. Po sjednocení Německa tehdejší prezident ČR Havel začínal prosazovat k uvedeným spolkům tzv. vstřícnou politiki. Znemožil práci týmu pracovníků na ministerstvu zahraničí ČR. Dne 6. Prosince 1998 slíbil revanšistům , až bude ČR členem EU , kdo se bude chtít vrátit a žít tam ,jako kdysi jeho předkové –klidně to může udělat.Tento postup Havla byl v ČR odmítnut.Zejména v pohraničních oblastech.Havel byl označován za spolupracovníka revanšistů. Jeho nadbíhání Německu bylo veřejnosti ČR oprávněně a veřejně odmítnuto. Vlastenecké síly v ČR vystupují i nadále proti provokacím potomků odsunutých Němců. Klub českého pohraničí, Slovanský výbor a další občanská sdružení veřejně a oprávněně kritizují pomahače revanšismu. Odsun Němců byl oprávněným aktem vítězných antifašistických velmocí SSSR, USA a V. Británie v Postupimi v roce 1945. Tento definitivně uzavřený akt. Zkušenosti počínání Havla bylo aktem předem dohodnutého postupu s německými revanšisty. Odsun Němců byl oprávněným aktem. Český národ všestranně poznal podstatu a cíle německých „nadlidí“ před druhou světovou válkou, v jejím průběhu a po osvobození naši vlasti Rudou armádou. Potomci vyhnanců Němci mají svůj domov v Německu, kam vždy směřují. Vlády SRN tzv. požadavky odsunutých Němců podporují politicky, ideologicky, finančně a podobně. Na příkaz německé fašistické vlády Němci se z Československa vraceli do Německa jako občané fašistické říše. Ne jako naši „ spoluobčané, přátelé“. V naprosté většině podporovali hitlerovský režim, jeho nepřátelské záměry vůči ČSR. Zničení ČSR – to byl jejich cíl. Neexistoval žádný důvod k tomu, aby se po druhé světové válce vrátili do naší země. Nezná se příklad tak nehorázného omylu, aby se český a slovenský národ znovu odhodlal žít společně s Němci pod jednou střechou. Kolektivní vina německého národa za zločiny fašistického Německa 1945—1946 byla prokázána v Norimberku. Kancléř SRN G. Schröder revanšistickým spolkům  po vystoupení Havla uváděl :“ Až Polsko a Česko vstoupí do EU, potomci vyhnanců by měli mít možnost usadit se na území svých předků“. Předkové Němců v Čechách o „své území“ přišli. České země se očistily od nepřátelského německého vlivu. Odsun Němců byl spravedlivým aktem. Vnitřní bezpečnost Československa byla zajištěna. Provokace revanšistických spolků proti ČSR v poválečném období 1945-1989 byla troufalá, provokující, nepřátelská a provokující. V roce 2OOO vrcholila kampaň spolků odsunutých Němců, především vedoucích činitelů .

       Rozbití Československa zevnitř, pravicovými silami posílilo tzv. naděje na úspěch revanšistů působících proti ČR. Nebyla to podpora občanské veřejnosti v ČR. Tzv. požadavky revanšistů adresované ČR. 1..) Přímý dialog s vládou ČR.2..) odsouzení odsunu,3..) odstranění československých zákonů z roku 1945 a uznání práva na vlast. To byla a je podstata revanšistické koncepce z poválečného období. Šlo o narušování míru v Evropě , postupimských dohod, principů Charty OSN, politiku odpuštění, usmiřování,  mírového soužití…Revanšistická politika narušovala mezistátní vztahy mezi SRN a ČR, mezi SRN a NDR, PLR, Sovětského svazu……Potom revanšistické vedení narušovalo vše co směřovalo k politice mírového soužití v Evropě. Vláda SRN podporovala revanšistickou politiku svazu vyhnanců. Nutno zdůraznit, že vlády ČSR energicky ihned na každý útok německých revanšistů proti republice, NDR, PLR, Sovětského svazu ….reagovalo v rámci mezinárodního práva, Charty OSN a práv ČSR , podle poválečných dohod a dokumentů. Bývalý kancléř SRN G. Schröder formuloval některé nové postoje k Československu. Přiznal, že jeho vláda nepřipravuje a nehodlá žádné majetkové otázky ve vztahu k ČR předkládat. Avšak takové přístupy jsou SRN zakázané mezinárodními dohodami v rámci německých reparací. Tedy dokumenty,které respektují závěry Postupimské konference. Zkráceně řečeno „politika čtyř de“. Demilitarizace dekartelizace, demilitarizace a denacifikace.

             Východní politika SRN v neoimperiální podobě se realizuje v rozporech. Na jedné straně musí respektovat politiku USA , NATO. Za to dostává větší prostor v mezinárodní politice. Německá zahraniční a vojenská politika NATO bude vystavena kritice mezinárodního společenství za účast v agresi proti Jugoslávii. S Ruskem chce SRN mít dobré vztahy , chápe jeho význam pro příští poměry v Evropě. Rusko kriticky se dívalo na učast SRN v uvedené agresi. Ruská strana objasňuje postoje k rozšiřování NATO , své priority národní a mezinárodní bezpečnosti .Bývalý ministr zahraničí SRN J. Fischer opakovaně zdůrazňoval, že SRN POVAŽUJE RUSKO ZA ROZHODUJÍCÍ FAKTOR PRO STABILITU A BEZPEČNOST V EVROPĚ. RUSKO BUDE ROZHODNĚ ODMÍTAT AMERICKOU KONCEPCI HEGEMONISMU V MEZINÁRODNÍCH VZTAZÍCH. Budování bundeswehru stojí na předním místě německých strategických plánů a záměrů .Tradiční normy mezinárodních vztahů se mnohem častěji prolínají s vnitřní politikou.Vniřtní a mezinárodní bezpečnost se vzájemně podmiňují. Uvedené pojetí bezpečnosti vychází z Istanbulu z roku 1999 .Charta evropské bezpečnosti vychází z teze, že je možné vměšování do vnitřních záležitostí ostatních zemí. Nejen z Německa .Nelze obcházet fakt, že Charta OSN přijata v roce 1945 za aktivní účasti antifašistické koalice je stále uznávanou normou pro mírové soužití všech členských zemí OSN.

        ORGANIZAČNÍ VÝSTAVBA BUNDESWEHRU. Remilitarizace v západním Německu probíhala tajně (1945-1955). Západní země USA a V. Británie nerespektovaly usnesení a závěry Postupimské konference o demilitarizaci. Místo toho fašističtí generálové a vysocí důstojníci předávaly Američanům a Britům na východě , proti Sovětskému svazu a jeho armádám….zkušenosti z východního válečného tažení fašistických německých sil, které byly likvidované pod Moskvou 1941, u Stalingradu 1942-1943, u Kurska 1943……..Zkušenosti Německa z východního tažení se promítlo do příprav na novou světovou válku. Fašistický generál Hans Speidel byl v roce 1957 ustaven do funkce velitele sil NATO ve střední Evropě. Mezinárodní a evropská veřejnost uvedený akt proti válečnému uskupení- bloku NATO energicky odmítla. NATO vzniklo v roce 1955. Obrana zemí Varšavské smlouvy vznikla ve stejném roce a plně se osvědčila. Destrukce Varšavské smlouvy socialismu v Evropě byla výsledkem zrady strategie a politiky SSSR, v jehož čele stál M. Gorbačov a jeho skupina. Slova o tom že  Západ současně s rozpuštěním Varšavské smlouvy  rozpustí i válečný blok NATO  se ukázala jako agresivní podvod, který Západ zaplatil a zajistil provedení. SOCIALISMUS NEBYL PORAŽEN V ROVNÉ MEZINÁRODNÍ SOUTĚŽI. BYL PORAŽEN ZRADOU ZEVNITŘ. TO JE PRAVDA, KTERÁ SE MUSÍ PROSADIT, MUSÍ BÝT ZNOVU NASTOLENA V POZMĚNĚNÝH PODMÍNKÁCH. ZŘEJMĚ NA PROKAZATELNÉM ÚSTUPU KAPITALISMU Z POZIC DOMINANCE AVÁLEČNÝCH HROZEB ………

     Bundeswehr je důkladně připravován na akce v zahraničí. Mimo území SRN a NATO. Tyto jednotky, ne příliš početné, budo-ZE,ZEUu i nadále moderně vyzbrojeny a vybaveny. Mají samostatné velení .Mnoho zkušenosti čerpá velení bundeswehru z Balkánu….. Německý vojenskoprůmyslový komplex je mimořádně aktivní, při plánování dělby práce v rámci EVU –Evropské vojenské unie. Vychází ze spojení a propojení mezi SRN-NATO.EU  ZEU-….Koncem roku 2OOO uvedený komplex se sídlem v Mnichově prosazoval ,aby se v příštím období věnovala pozornost na tyto oblasti: moderní tanky, nov é druhy obrněných transportérů a bojových vozidel, operačně- taktické rakety , raketové systémy nových generací, ponorky a speciální válečná plavidla, kosmické satelity a komponenty v rámci výzvědného programu, komunikační a řídící systémy, nejmodernější zbraně pro výbavu  „vojáka 21.století „ , získávání potřebných kapacit zbrojního průmyslu v ČR, Polsku a Maďarsku….. Toto zaměření se v podstatě promítálo, v průměru do 18O akcí ročně. ealizuje s tím, že se přijímají vhodná opatření co do kvality a trvanlivosti. Ve vztahu k ČR šlo nejprve o vyjasňování pozic v rámci vzájemného poznávání. Pokud šlo a nebo jde o obsah některých kroků česko-německých ve vojenské oblasti chci na některé z nich upozornit.Myslím si, že orientace na bundeswehr není to, co potřebujeme.Německý vliv vůbec, není pro nás řešením. To je můj pohled. Nemohu souhlasit s postupnou  rehabilitaci Německa před druhou světovou válkou, v jejím průběhu a po ní. Německo využívá toho, že uvnitř ČR využívá velkou část sdělovacích prostředků. Německo a proněmecké síly v ČR postupují koordinovaně. Slouží k tomu také mechanismus Česko- německé deklarace, Diskusní fórum  i Fond budoucnosti .Na vědomí našich občanů, zejména mladé generace půso  několik ideologických, psychologických a filosofických směrů. Domnívám se, že jde o pseudohistorismus, technokratismus, kosmopolitismus, katolicismus, germanizace, revanšimus, neofašismus a další. Nezapomínám na amerikanismus. Cílem je odnárodnit mladou generaci, zbavit ji národního myšlení, státu, historie, slovanského smýšlení  apod. Zvláště nebezpečné spatřují integraci revanšismu, militarismu, neofašismu. Tyto směry stojí v čele germanizace.

         SPOLEČNÝM JMENOVATELEM je působení v prospěch jednostranné orientace na Německo. Jeho poválečná i současná politika v Evropě v Evropě a ve světě se idealizuje. Jde o ne vždy nápadnou politiku rehabilitace německého fašismu. Předválečného, z průběhu tzv.protektorátu Čechy a Morava (1939-1945) Je zakrýván fakt, že sjednocené Německo se v roce 1999 se podílelo na zločinné válečné agresi USA-NATO proti Jugoslávii. TO JE VAROVÁNÍ NEJEN PRO ČR , ale pro celou Evropu a svět. Německo jako ostatní agresoři , se musí odpovídat . Je žádoucí, aby se jednalo o Smlouvě mezi SRN ČSFR z roku 1992.Smlouva o dobrém sousedství neznamená, že se nebude s Německem o jeho podílu na agresi proti Jugoslávii jednat.