OV KSČM Znojmo

Sokolská 2048/28

669 02 Znojmo

GPS: 48°51ˇ31.232" N,

            16°3´12.166 "E

  

Kontakty:

tel.: +420 515 224 501

       +420 734 430 372

e-mail: 

ov.znojmo@kscm.cz    

redakce www stránek:

webznojmo@volny.cz   

 

Předseda Okresního výboru:      

vm

  Vlašín Miroslav

 

 

 

poslanecké dny  

Doc.PhDr.Miroslav 

Grebeníček Csc.

každé pondělí  09,00 – 14,00 

(po domluvě)

Poslanecké dny se konají

v budově OV KSČM

Znojmo, Sokolská 28.

Telefon 515 224 501  

asistent poslance: Radomír Silber PhD.

-telefon 607 921 447

                                                                                                                                                                                                          

                                                                                                                                                                                                                        ěj. 

INFO

  Zástupný problém

 Nezničitelný odkaz

 Pohled na Německo v roce 2000 a dnes.

Levici je vlastní věcnost a kritické myšlení 

 

Počasí ve Znojmě

bouřkové oblasti on line

letecký provoz on line

 

 

 

 

 

 

Znojmo KSČMPřečetli jsme

„Kdo se nezajímá o politiku, o toho se začne zajímat politika“.

Senát bez KSČM ztrácí úlohu ústavní pojistky

(3.1.2020)

Senát, v němž má navrch opozice, byl i loni výrazným protipólem vlády i Hradu. Jeho úsilí o úpravy vládních návrhů zákonů ale koaliční většina ve Sněmovně úspěšně mařila. Senátu by podle KSČM neškodilo, kdyby se tolik nesoustřeďoval na rozdělování společnosti, ale spíš věcně přispíval k řešení faktických problémů, které trápí společnost.

Horní komora se loni sešla na deseti schůzích, projednala sedm desítek zákonů poslaných Sněmovnou. Schválila z nich jen čtyři desítky. Osm zákonů Senát odmítl. S vlastními úpravami senátoři vrátili poslancům na 25 zákonů.

Senát usiluje o prodloužení lhůty na projednání zákonů z 30 na 60 dnů. Podle místopředsedy ÚV KSČM a stínového ministra spravedlnosti Stanislava Grospiče dlouhodobá praxe ukazuje, že prodloužení lhůty samo osobě nijak nezvýší efektivitu práce ani kvalitu projednávání zákonů v Senátu. To, že senátoři poměrně velký počet zákonů zamítnou nebo vrátí s úpravami, podle něj svědčí o tom, že Senát je ovládnutý opozičními pravicovými stranami, ale také, že ani strany vládní koalice, tj. ANO a ČSSD, které mají své zástupce v horní komoře, úplně neovládají své senátorské kluby. »Sněmovna následně tyto návrhy přehlasovává. Je tomu tak proto, že Senát, který je veskrze pravicový, a jehož členové se mnohdy podíleli třeba na sociálních restrikcích v době krize, trpí určitou rozpočtovou neodpovědností a spojují tyto návrhy často s řadou nelogických populistických požadavků, protože kdyby Sněmovna souhlasila se senátními změnami, tak by to vyvolalo další vlnu nutných legislativních úprav celé řady zákonů. Přitom nejde o nic podstatného, co by ovlivňovalo život ve společnosti,« řekl Grospič našemu listu.

Ústavní žaloba na prezidenta - pel mel

Senátoři v dolní komoře neprosadili například zvyšování daní a poplatků, zrušení další vlny rozšiřování elektronické evidence tržeb ani rozšíření rodičovského příspěvku nebo vyšší zvýšení důchodů starším penzistům. Senát nezabránil ani vzniku Národní sportovní agentury jako nového úřadu pro dotace do sportu. Uspěl jen s drobnými úpravami zákona o zapisování rodných čísel do občanských průkazů nebo o zvýšení poplatků za registraci hnojiv.

Neúspěchem skončila i snaha horní komory zažalovat prezidenta Miloše Zemana u Ústavního soudu pro hrubé porušení Ústavy, a to mimo jiné kvůli jeho otálení se jmenováním ministrů. Proti se v dolní komoře postavily vládní ANO a ČSSD spolu s KSČM a SPD, které v Senátu zastoupení nemají.

To, že Senát neuspěl s ústavní žalobou na prezidenta, považuje Grospič za oprávněné. »Samotná žaloba byla napsána velice jednoduše, slohová práce středoškoláka bývá na podstatně vyšší úrovni, byl to pel mel všeho, co se opozici a i některým senátorům z řad ČSSD momentálně nelíbí na chování prezidenta,« uvedl.

Mezi zamítnuté zákony patřil například návrh komunistických poslanců na dodatečné zdanění náhrad církvím za nevydaný majetek. Sněmovna sice i v tomto případě Senát přehlasovala, Ústavní soud ale poté dal senátorům za pravdu a normu odmítl. Podle Grospiče však ÚS v tomto případě rozhodl poměrně šalamounsky, také jeho odůvodnění považuje za »dost podivné«.

»Myslím si, že Senátu by neškodilo, kdyby až tolik nerozděloval společnost, ale spíš věcně přispíval k řešení faktických problémů, které naši společnost trápí,« dodal Grospič.

KSČM by se měla vrátit do Senátu

Senát v příštím roce promění volby, v nichž zhruba polovinu z 27 volených křesel budou obhajovat vládní strany ČSSD a ANO. Mandát končí 10 ze 13 senátorů sociální demokracie a třem ze sedmi členů senátorského klubu ANO. Z opozičních stran se bude o nejvíce vítězství znovu ucházet KDU-ČSL, a to o šest. Kluby Starostů a ODS budou shodně usilovat o zachování tří křesel. Zbývající dva mandáty budou obhajovat členové klubu Senátor 21.

KSČM momentálně nemá v horní komoře žádného zástupce. »Samozřejmě nás to mrzí, je důležité, aby se KSČM vrátila do Senátu. Budeme dělat všechno pro to, abychom ukázali voličům, že má význam, aby levice, a zejména KSČM, měla své zástupce v horní komoře, protože se ukazuje, že jakmile ze Senátu vypadli zástupci komunistické levice, tak Senát jako takový ztrácí úlohu ústavní pojistky a stává se čistě pouze oponenturou a brzdou jakýchkoli sociálních věcí,« uvedl Grospič. V současné době probíhají nominace a různá politická jednání, zatím to podle něj vypadá tak, že KSČM bude kandidovat ve většině senátních obvodů. Konečné rozhodnutí padne na zasedání ÚV KSČM v březnu.

 

 

autor: (jad)
© KSČM 2003 - 2014. Všechna práva vyhrazena