OV KSČM Znojmo

Sokolská 2048/28

669 02 Znojmo

GPS: 48°51ˇ31.232" N,

            16°3´12.166 "E

  

Kontakty:

tel.: +420 515 224 501

       +420 734 430 372

e-mail: 

ov.znojmo@kscm.cz    

redakce www stránek:

webznojmo@volny.cz   

 

Předseda Okresního výboru:      

vm

  Vlašín Miroslav

 

 

 

poslanecké dny  

Doc.PhDr.Miroslav 

Grebeníček Csc.

každé pondělí  09,00 – 14,00 

(po domluvě)

Poslanecké dny se konají

v budově OV KSČM

Znojmo, Sokolská 28.

Telefon 515 224 501  

asistent poslance: Radomír Silber PhD.

-telefon 607 921 447

                                                                                                                                                                                                          

                                                                                                                                                                                                                        ěj. 

INFO

  Zástupný problém

 Nezničitelný odkaz

 Pohled na Německo v roce 2000 a dnes.

Levici je vlastní věcnost a kritické myšlení 

 

Počasí ve Znojmě

bouřkové oblasti on line

letecký provoz on line

 

 

 

 

 

 

Znojmo KSČMPřečetli jsme

„Kdo se nezajímá o politiku, o toho se začne zajímat politika“.

Restartujte Evropu, jděte doleva!

(9.1.2020)

V polovině prosince minulého roku se nedaleko španělské Malagy sešel VI. sjezd strany Evropské levice (EL). Završil se tak tříletý cyklus od minulého, berlínského setkání. Toto období pro levici v Evropě a především tu, kterou představuje výše zmíněná strana, nepatřilo ani mezi snadné, ani příliš úspěšné.

To vše se odrazilo i v komplikované přípravě sjezdu – obsahové i personální. Nedávnou levicovou minulost například charakterizuje nesnadné vládnutí radikální levice, strany SYRIZA, v Řecku. Soustavný a neurvalý tlak všech neoliberálních evropských sil proti tomuto »nebezpečnému levicovému viru« vyústil ve volební porážku a opětné nastolení původního řeckého pořádku.

Ve Francii došlo k další fragmentaci levice, kdy tradiční levicové struktury (její komunistická strana) ustoupily do pozadí ve prospěch hnutí Insoumise J. L. Mélenchona, což mj. vedlo i k určitému pnutí v EL. Co bylo ale ještě důležitější, bylo posílení krajně pravicového hnutí Marine Le Penové, které převzalo řadu původně levicových voličů. A tento trend se netýkal jen Francie, ale i řady dalších států. Prakticky nikde národní ani evropská levice nenašla adekvátní odpověď. Poslední volby do Evropského parlamentu také nepřinesly levici v Evropě úspěch, ať již šlo o radikální levici, kdy její frakce GUE/NGL poklesla na 41 poslanců, tak ztratily i sociálně demokratické strany.

Apatie a stereotyp

Mnoho stran sdružených v EL poztrácelo politickou dynamiku a upadlo do určité apatie a stereotypu. To ovšem vedlo i k růstu určitých pnutí mezi jednotlivými koncepcemi, osobnostmi i regionálními uskupeními. Vše nacházelo svůj odraz v předsjezdových diskusích a v jeho přípravě. Na stole byla základní otázka – jak dál a kdo povede toto levicové uskupení po 15 letech jeho existence do dalších politických evropských střetů?

Kritické zhodnocení a objektivní posouzení politické reality bylo podmínkou pro úspěšné vyznění sjezdu. Po mnohých jednáních se podařilo sladit mnohdy velmi různorodé zájmy jednotlivých stran a jejich bloků či politických názorů. Dokumenty, které byly předloženy sjezdu, byly objektivní, kritické a nepostrádaly i naznačení budoucí cesty. Z toho pak i vyplynula příslušná personální doporučení, která zohledňovala řadu kompromisů. Za takové situace byl sjezd na startovní čáře.

 

40 organizací z 25 států

Do místa konání přijelo na 400 účastníků – delegátů z členských a pozorovatelských stran, individuálních členů, hostů i dalších účastníků - jako novinářů či místních politických představitelů. Ve Španělsku bylo reprezentováno 40 organizací z 25 států. Na sjezdu vystoupili v diskusi představitelé všech rozhodujících politických sil a trendů, hosté z řad odborářů, spolupracujících stran a občanských hnutí, levicoví hosté ze zahraničí (tradičně z Latinské Ameriky, ale i z Blízkého a Středního východu, Afriky). Co je pozitivní, více zazněl i hlas zástupců ze zemí střední a východní Evropy a z těch států, které jsou mimo EU. Za ČR byli přítomni delegáti ze Strany demokratického socialismu a KSČM. Vystoupení šéfa delegace KSČM Jaroslava Romana už Haló noviny prezentovaly.

Jak to všechno dopadlo? Myslím si, že nad očekávání úspěšně. A to i díky dobré a náročné přípravě, kde se na ní podíleli i čeští členové pracovních komisí jak ze SDS, tak z KSČM. Hodnocení uplynulých tří let bylo kritické, ale ukazovalo i možné cesty jak dál.

10 stran závěrečného dokumentu

Závěrečný Politický dokument je relativně obsáhlý, má 10 stran. Je obtížné se zastavit u všech jeho oblastí, klíčových myšlenek a politických rozhodnutí. Snad tedy jen několik vybraných témat a postřehů:

Kongres konstatoval, že Evropa prochází mnohofaktorovou krizí a její překonání není možné v rámci kapitalismu. Liberální kapitalismus s prohlubujícím přerozdělováním vytvořeného bohatství od milionů chudších a potřebných ke stále menší skupině těch bohatých a nejbohatších, ať již jedinců nebo finančních konglomerátů, nemůže zajistit úspěšnou budoucnost Evropy.

Právě tak řešení klimatické ekologické krize není řešitelné v rámci tohoto kapitalismu. Narůstající nebezpečí války v Evropě nebo na jejích hranicích je reálné. Evropa se pod liberálním vedením stále více noří do světových konfliktů, do závodů na zbrojení, podílí se na vzestupu rasismu a xenofobie, regresi lidských práv. Ukazují to i nedůstojné životní podmínky migrantů uvízlých v Evropě. A Evropa není jen EU, proto řešení vztahu k Rusku je pro ni velmi důležité, to zdůraznil i kongres EL.

V dokumentu je několikrát zdůrazněno, že levicová budoucnost Evropy vyžaduje její restart. Kongres naznačil řadu cest. Vidí perspektivu v hlubší a různorodější spolupráci širokého spektra levicových sil - komunistů, ekologů, sociálních demokratů, progresivistů, socialistů, odborů, občanů a pacifistů…, občanských hnutí, Zelených a dalších skupin s cílem rozšířit působení na základě zpochybňování stávajícího liberálního, produktivistického a militaristického pořádku. K tomu by mělo sloužit i využití každoročních setkání v rámci tzv. Evropských fór.

Nedostatek naděje

Bylo konstatováno, že globální kapitalismus se dostal do slepé uličky a Evropa a EU je v centru krizí. Z důvodu nedostatku naděje se z krize stala politická krize, krize důvěry v demokracii, krize plánů a perspektivy. Nikdy od 2. světové války nebyla extrémní pravice v Evropě tak silná… Budoucnost přesto patří zásadně novému modelu rozvoje s cílem zcela transformovat kapitalistické ekonomické struktury.

Evropská levice hájí cíl sociálního a demokratického vyvlastňování. Evropská levice hájí evropský prostor, v němž jsou národy a státy, které jsou si navzájem rovnocenné, mají kontrolu nad politickými rozhodnutími a svrchovaně rozhodují o tom, jak vzájemně spolupracovat a sdílet odpovědnost. Zásadní je pro nás princip suverenity občanů a respektování států. V zemích střední a východní Evropy, zasažených katastrofálními důsledky uplatňování Washingtonského konsensu, které zůstávají na okraji EU s malou šancí dosáhnout hospodářských a sociálních průměrů EU, levice často zmizela. Proto zde EL chce zintenzivnit své úsilí.

Kongres se také vymezil proti historickému revizionismu a dávání rovnítka mezi nacismus a komunismus.

Nová krev

Sjezd byl završen volbou nových orgánů. Do funkce předsedy byl zvolen dlouholetý odborář, funkcionář Die Linke. a člověk se schopností komunikace i kompromisu – Heinz Bierbaum. V tajné volbě obdržel slušné dvě třetiny hlasů. Dále byla volena společně a tajně celá sestava místopředsedů a sekretariátu se ziskem tří čtvrtin hlasů. Výsledky voleb ukázaly, že přes názorovou různost i v kádrových otázkách, která se například týkala toho, zda má být jakési kolektivní prezidentství či dva kopředsedové, nakonec zvítězil rozumný kompromis a bylo zabráněno větší roztržce v rámci celé strany.

Nově zvolený předseda nám slíbil v osobním rozhovoru, že rád přijede do ČR, aby se setkal s naší levicí a podiskutoval o spolupráci.

Jakýmsi programovým shrnutím může být následující věta ze závěrečného dokumentu: Evropská levice se považuje za nástroj pro jednotu levicových sil, pro demokratický, antiimperialistický, feministický a ekologický socialismus. Chceme otevřít perspektivu společnosti osvobozené od požadavků na zisk z kapitálu, socialistické a demokratické společnosti pro lidstvo a planetu.

 

autor: Jiří MÁLEK
© KSČM 2003 - 2014. Všechna práva vyhrazena