OV KSČM Znojmo

Sokolská 2048/28

669 02 Znojmo

GPS: 48°51ˇ31.232" N,

            16°3´12.166 "E

  

Kontakty:

tel.: +420 515 224 501

       +420 734 430 372

e-mail: 

ov.znojmo@kscm.cz    

redakce www stránek:

webznojmo@volny.cz   

 

Předseda Okresního výboru:      

vm

  Vlašín Miroslav 

 

poslanecké dny  

Doc.PhDr.Miroslav 

Grebeníček Csc.

každé pondělí  09,00 – 14,00 

(po domluvě)

Poslanecké dny se konají

v budově OV KSČM

Znojmo, Sokolská 28.

Telefon 515 224 501  

asistent poslance: Radomír Silber PhD.

-telefon 607 921 447

                                                                                                                                                                                   

                                                                                                                                                                                                                        ěj. 

INFO

  Zástupný problém

  Levici je vlastní věcnost a kritické myšlení 

Podvody s projektem Paměť národa

 Jak vlasovci pomáhali pražským povstalcům

 

Počasí ve Znojmě

bouřkové oblasti on line

letecký provoz on line

Znojmo KSČMPřečetli jsme

„Kdo se nezajímá o politiku, o toho se začne zajímat politika“.

Nový daňový balíček přijde stát na 130 miliard

(20.11.2020)

Zdaňování takzvané superhrubé mzdy v tuzemsku po 13 letech zřejmě skončí. Sněmovna při schvalování daňového balíčku přijala návrh premiéra Andreje Babiše (ANO), který toto zdaňování ruší a zároveň zavádí nové sazby daně z příjmu ve výši 15 a 23 procent. Zákon ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident.

Pro schválení balíčku jako celku s přijatými úpravami hlasovalo 68 ze 102 přítomných poslanců. Podpořili ho poslanci ANO kromě předsedy Sněmovny Radka Vondráčka, ODS, KSČM s výjimkou místopředsedy Sněmovny Vojtěcha Filipa, SPD a dva nezařazení poslanci Václav Klaus a Tereza Hyťhová.

Podle přijatého pozměňovacího návrhu premiéra Babiše se má od příštího roku zdaňovat pouze hrubá mzda sazbou 15 procent a u lidí se mzdou asi nad 140 tisíc korun měsíčně část příjmů nad tuto hranici sazbou 23 procent. Sněmovna přijala i další část Babišova návrhu, která rozvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti.

O obdobném návrhu vicepremiéra a předsedy ČSSD Jana Hamáčka se už nehlasovalo. Hamáček navrhoval sazbu 19 procent a 23 procent pro část příjmů zhruba nad 140 tisíc korun měsíčně. Pro zrušení superhrubé mzdy podle Babišova návrhu hlasovali poslanci ANO, ODS, SPD, nezařazení poslanci i poslanec TOP 09 František Vácha.

»Místo toho, aby zaměstnavatelé, případně stát, řešil míru inflace tím, že pohne se mzdami, dělá se to nezvýšením mezd na úkor daní a daňového příjmu,« uvedl Filip. Změna může mít podle něj obrovský dopad do inflace. »Moje míra trpělivosti a tolerance dospěla do konce,« prohlásil předseda ÚV KSČM.

»Jestliže jsme v krizi, tak je logické, že na krizi reaguji krizovými prostředky. Jestli je tato situace dočasná a mimořádná, tak i ta opatření by měla být dočasná a mimořádná,« uvedl stínový ministr financí za KSČM, člen rozpočtového výboru Jiří Dolejš. Zavedení 15procentní daně je však podle něj krok systémový a trvalý. »Je v rozporu s tím, že se vlastně bavíme o mimořádných opatřeních, jako například když lidi nemají práci nebo mají omezené možnosti, že jim chceme přidat na platu, a to způsobem, kdy nezvyšujeme mzdy, tak aspoň chceme snížit daně,« dodal Dolejš.

Zvýší se spotřební daň z tabáku

Sněmovna schválila také pozměňovací návrh Mikuláše Ferjenčíka (Piráti) na zvýšení základní daňové slevy na poplatníka. Dosud činí 24 840 korun a nově by měla odpovídat průměrné hrubé mzdě za předminulý rok. V roce 2021 by činila sleva 34 125 korun.

Poslanci schválili také zavedení stravenkového paušálu, či snížení sazby spotřební daně z motorové nafty o korunu na litr. Naopak nepřijali žádný návrh na zvýšení sazeb daně z hazardu.

Sněmovna schválila také zvyšování spotřební daně z tabákových výrobků, ale dala přednost rychlejšímu růstu daně, než navrhovala vláda. Předložil ho Zbyněk Stanjura (ODS). Státní rozpočet by tak mohl získat v příštím roce navíc asi 2,1 miliardy korun. Podle ministerstva financí nelze předpovědět dopady na cenu pro spotřebitele, firmy zřejmě sáhnou k výraznější cenové konkurenci.

Ferjenčík uspěl také s dalším návrhem. Obce podle něj budou moci nově stanovovat koeficient u daně z nemovitosti až na jedno desetinné místo, například 1,5 nebo 4,5. Nyní mohou použít jako koeficienty pouze celá čísla 2,3,4 a 5. Návrh podpořilo i ministerstvo financí, podle něj existuje po tomto řešení poptávka ze strany obcí.

Sněmovna rovněž umožnila podnikatelům mimořádné odpisy majetku sloužícího k podnikání. Vztahovat se to má na majetek pořízený od letošního 1. ledna do 31. prosince příštího roku. Majetek v první skupině, například některé zemědělské stroje, by se odepisoval jen jeden rok místo tří let. Majetek v druhé skupině, například auta, by se odepisoval tři roky místo pěti let.

Jediné řešení je progresivní zdanění

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) odhadla dopad schválených poslaneckých změn do veřejných rozpočtů zhruba na 130 miliard korun. Na státní rozpočet podle ministryně dopadne ztráta příjmů v objemu 87 mld. Kč, obecní rozpočty přijdou o 31 miliard a kraje o 12 miliard. Schválený státní rozpočet na příští rok zatím s těmito změnami nepočítá, vláda jej navrhla se schodkem 320 miliard.

Schillerová upozornila, že tolik peněz nemůže ušetřit na výdajové straně rozpočtu. Stát si bude muset podle ní půjčit peníze a bude své finance konsolidovat delší dobu.

Podle místopředsedy poslaneckého klubu KSČM, člena hospodářského výboru Leo Luzara se Sněmovna bude muset už na začátku roku opět zabývat státním rozpočtem. »To, co se teď provádí, je zásah do rozpočtu a není možné to provést bez jeho úpravy. Jediné řešení je progresivní zdanění. Proto KSČM přistupuje na tuto hru a je nám jasné, že progresivní zdanění musí přijít, protože buď budete škrtat, budete brát důchody, platy, mzdy a půjdete touto cestou, anebo jediná možnost, jak získat prostředky pro tento deficit, je progresivní zdanění,« uvedl.

Podle Hamáčka schválená verze daňového balíčku znamená rozvrat veřejných financí v ČR. »Schválení daňového balíčku hlasy ANO, ODS i SPD znamená, že Česká republika si bude půjčovat a enormně se zadluží pro to, aby bohatí byli ještě bohatší,« uvedl vicepremiér. Návrh podle něj ohrozí dlouhodobé fungování zdravotního i sociálního systému. »Hrozí privatizace nemocnic či kolaps důchodů. Méně peněz budou mít i obce a kraje, pocítí to každý,« dodal Hamáček.

V reakci na schválení daňových změn vyzval hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) stranu k odchodu z vlády, která podle něj přestala fungovat. Pro odchod sociálních demokratů z vlády s ANO se vyslovilo i několik dalších straníků. Hamáček uvedl, že při koronavirové krizi to není na pořadu dne.

Největší zásah do daňových příjmů v historii ČR

Na rizika spojená s výpadkem příjmů upozorňoval bývalý ministr financí a předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. »To, co tady pácháte, je zločin,« prohlásil. Ohrozí to podle něj stabilitu důchodového nebo zdravotního systému.

Podle Věry Kovářové (STAN) návrhy na zrušení superhrubé mzdy podlomí příjmy veřejných rozpočtů. Jde o takzvanou sdílenou daň, o kterou se dělí státní rozpočet s kraji a obcemi. Projednávaný zákon se podle předsedy klubu KDU-ČSL Jana Bartoška stal záležitostí politického boje uvnitř vládní koalice. Také on varoval před výpadkem příjmů, který by zasáhl i krajské a obecní rozpočty.

Daňový balíček kritizovaly také odbory. Podle odhadů Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) se státní rozpočet příští rok dostane do deficitu zhruba 480 miliard korun. »Kdo si myslí, že tyto dopady není nutné platit, tak se plete,« varoval předseda ČMKOS Josef Středula.

Podle Národní rozpočtové rady představuje daňový balíček největší zásah do daňových příjmů v historii samostatné ČR. Výpadek na úrovni celého sektoru veřejných institucí bude podle rady příští rok činit 128 miliard korun. Na DPH a spotřebních daních by se podle jejích propočtů mohlo díky zvýšení čistých příjmů obyvatel a následně vyšší spotřebě vybrat zhruba 20 miliard korun. »Čistý výpadek příjmů veřejných rozpočtů tak přesáhne 100 miliard korun, což odpovídá bezmála dvěma procentům HDP. Důsledkem bude mimo jiné nárůst zadlužení České republiky na 44 procent HDP na konci roku 2021. Takové zhoršení výchozí pozice znamená, že k dosažení hranice dluhové brzdy dojde dříve, než se dosud čekalo, a to již v roce 2025,« uvedla v prohlášení rada.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.

 

autor: (jad)
© KSČM 2003 - 2014. Všechna práva vyhrazena