KSČM

»To, co předvádí koalice, je pro nás skličující, naše návrhy jsou předem odsouzeny k zániku,« zdůraznil Černý s tím, že agresivita a antikomunistické výpady zejména z TOP 09 nemají v novodobé historii českého parlamentu obdoby. Za všech 26 poslanců však slíbil, že v předkládání legislativních návrhů nepoleví.

Dík za nelehkou práci a slib podpory i pomoci zazněl také z úst předsedy ÚV KSČM Vojtěcha Filipa. »Reálný svět se odehrává pod vašima rukama, vy řešíte konkrétní denní problémy lidí,« řekl představitelům měst a obcí. Skutečnost, že důvěra v KSČM už přesáhla 30 procent, svědčí podle něj o tom, že princip jednoty slov a činů společnost akceptuje.

To se však nezamlouvá koalici, která se snaží stranu oslabit pokusy o zastavení její činnosti, oslabení její akceschopnosti tak, aby jí znemožnila účast ve volbách. Koalice se prostě přílivu voličů KSČM bojí.

Co komunální politiky v nejbližší době čeká? »Vláda přesouvá odpovědnost z centra a zbavuje se odpovědnosti na úkor regionální a místní samosprávy včetně toho, že vám přidává více úkolů a odebírá vám prostředky,« zdůraznil Filip. Chce samosprávám peníze sebrat, centralizovat je a udržet tak bilanci financí státu. Snaží se o to, aby samosprávy byly závislejší na rozhodování centrálních orgánů.

KSČM je pro zvýšení kontrolních pravomocí NKÚ s cílem snížit korupční prostředí některých vládních stran.

Starostové nesmí být prosebníky

KSČM nechce, aby starostové byli prosebníky o dotace ze státního rozpočtu či státních fondů. Eviduje jejich problémy a snaží se pomoci obcím změnou legislativy, byť může jít o zdánlivé drobnosti, které zastupitele trápí. Nejdříve k tomu však musí získat alespoň některé poslance koalice. »Naším cílem je, aby platilo naše heslo – že jednáme s lidmi o nich a s nimi také rozhodujeme. Ostatní o nich možná mluví, ale rozhodují sami pro sebe,« řekl.

Bičík mimo jiné uvedl, že v některých obcích se podnikatelé snaží dostat k obecnímu majetku, o tom, že zastupitelé nemohou vidět jen problémy obecně, ale při jejich řešení musí vidět babičku i bohatého podnikatele. Poukázal na důležitost péče o sport, kulturní a společenské zázemí občanů. »Tyto aktivity se mnohonásobně vrátí,« prohlásil.

Připomněl, že řada obcí už opět využívá aktivity svých občanů při zkrášlování svých prostranství apod. Tvrdí, že při tvorbě obecních rozpočtů je třeba jít za prioritními problémy, které lidi trápí dnes, ale důležité je nezapomínat na řešení těch, které se projevují v zárodku, nebo se naopak odkládají a lidé už nevěří v jejich odstranění.

Nikdy nemohou být spokojeni všichni, solidarita je nutná. Ukázala to debata o rozpočtovém určení daní (RUD) podnětná pro vedení strany a přítomné poslance, kteří mohou náměty využít ve sněmovně. Návrh novely zákona na stole ještě neleží, koalice dosud nemá jasno.

Nula od nuly pojde

Stínový ministr financí Jiří Dolejš sdělil, že ať debata dopadne jakkoli, nechť obce od změny nečekají vyřešení svých problémů. Pro obce se pomocí RUD rozděluje 120 mld. Kč, což v průměru představuje zhruba 40 % zdrojů obcí. Jsou však obrovské rozdíly. Hledá se spravedlivější vzorec – vlastně se jen přerozděluje.

V minulosti se mírně přidalo nejmenším obcím. Připravuje se zásadnější novela, jejíž pilíře jsou jasné - sníží se diferenciace mezi obcemi podle velikosti, navýší se »koláč« ze sdílených daní a přesune se do RUD. »Dokonalý vzorec k úplné spravedlnosti se nedá vymyslet,« tvrdí Dolejš. KSČM má zájem o vytvoření více zdrojů peněz pro obce.

Dosud se 94 % z oněch 120 mld. Kč rozděluje podle velikostí obcí, 3 % tvoří počet obyvatel a 3 % rozloha obcí. »Změna má být taková, že přes koeficienty půjde pouze 80 %, ze 3 na 10 % se zvedne ‚váha‘ obyvatelstva, vsune se tam sedmiprocentní ‚váha‘ kritéria na žáky ve školách a zůstává tříprocentní ‚váha‘ teritoria,« vysvětlil s tím, že o co se obcím v RUD přidá, o to se zkrátí národní dotační programy.

Jana Rejfka z Dešenic na Klatovsku zajímalo, zda by se nedalo pohnout »zadkem státních úředníků«, kteří svou (ne)prací brání rozvoji obcí. Jiří Gangur z Jívky na Trutnovsku sdělil, že obec složená po válce z bývalých tří obcí má dnes 566 občanů, ale rozlohu 3,5 tis. ha, takže by přivítal, kdyby větší váhu než počet obyvatel na přidělování peněz měla rozloha.

Václav Jakoubec z Luštěnic na Mladoboleslavsku poukázal na problém, který trápí mnohé – rozdíl mezi trvale přihlášenými a žijícími lidmi. U nich je 2100 lidí přihlášeno trvale, ale skutečně bydlících je téměř 2500. Obec tím ročně přichází o dva miliony. Nejeden starosta si postěžoval na rušení pošt. Na dotazy odpovídali i místopředseda ÚV KSČM Stanislav Grospič, poslankyně Marta Semelová a Milada Halíková.

(ku)