KSČM

Smutno je mi,
v naší zemi.
V práci dřeme hodiny,
živíme své rodiny.
Jen hluboko do kapsy,
nerváky a kolapsy.

Pracovité máme ruce,
přesto mnozí exekuce.
Na všechny tak má dopad,
sametový listopad.
Dopřáli nám bídy,hladu,
politici listopadu.

Léta nás tu jenom nutí,
věřit slibům do zblbnutí.
Kapitál sem přišel cizí,
hrdost naše v dáli mizí.
Jsme národem oveček,
poskoků a děveček.

Lidé už se volit bojí,
bordel tím jen více hnojí.
Až si lidé uvědomí,
co tím mají na svědomí,
pak volební účastí,
chytnem lumpy do pastí.

Pak občané republiky,
nebudou jen leštit kliky,
se žádostí o práci,
jak největší žebráci.
Pracovní nám vrátí místa,
ve vládě jen komunista.

Až konečně zametem,
i s tím slavným sametem,
až zvolíme vládu lidu,
žít si budem zase v klidu.
Žít si budem spokojení,
jak mimina po kojení.