KSČM

V Minsku po posledním  setkání   hlav států Merkelové, Hollanda, Putina a Porošenka si novináři a politici  kladou otázku, kdo z tohoto setkání vyšel vítězně a kdo byl poražen. Některé sdělovací prostředky hovoří o porážce Merkelové, Hollanda a Porošenka. Vítězem se stal údajně Vladimír Putin. Osobně si myslím, že tyto úvahy jsou vyjádřeny velice zjednodušeným viděním. V této chvíli není vítězů ani poražených. Přijaté a podepsané body dohody v Minsku jsou bez naplnění pouhým cárem papíru. Není zde přesně uvedeno několik základních a důležitých  záměrů a  obsah je  více povrchní bez konkrétních bodů. Prorusky bojující vojáci smlouvu podepsali pod tlakem a je pro ně velice nepřijatelná.

      Vyteklo mnoho krve a bylo zmařeno hodně životů, aby přijali ponižující diktát a opustili dobytá území. Merkelová po skončení jednání uvedla, že je určitý záblesk  naděje, nikoliv zastavení krveprolévání. Sama pochopila a předpokládá, že pokud západní Ukrajina, vedená  fašistickým a banderovským Kyjevem nedá svobodu  a rovnoprávnost východní části země budou boje pokračovat. Kyjevská moc bude nadále zemi utápět v krvi, hledat podporu a spojence proti Rusku v USA a NATO. Dá k dispozici svá území jako protektoráty k pobytu vojsk NATO a USA, která budou společně s ukrajinskými vojáky  útočit a bojovat proti Doněcké a Luhanské oblasti. Porošenko a Jaceňuk nedovolí vytvořit  na Ukrajině konfederaci nebo, jiný způsob uspořádání v uvedených republikových  enklávách. Pokud USA i EU přitvrdí proti Rusku v sankcích a silové diplomatické politice, tak narazí a celý problém Ukrajiny bude eskalovat.  Hrozí, že může dojít  k  přímému střetu velmocí. Evropa a její někteří  rozumní politici mají strach o mír. Neměli by přistoupit na tuto hazardní válečnou politiku USA a jejich přisluhovačů.