KSČM

Jinými slovy řečeno Pohraniční stráž znovu na scéně. Pro mnoho bývalých strážců hranic, kteří plnili slova vojenské přísahy a střežili hranice v každé a to je nutné připomenout i velice složité situaci musí toto být zadostiučiněním.

 Je až trestuhodné, že tito strážci hranic byli doslova, promiňte mi ten výraz sprostě a zcela účelově nejen nazýváni zločinci, ale dokonce na ně byly organizovány politické štvanice za vydatné podpory zaprodaných médií. Tyto ve své zběsilosti vyvrcholily vážně míněnou snahou některých pravicových politiků obvinit pohraničníky ze zločinů proti lidskosti. Ono politické běsnění potvrzuje jen jedno. Totiž ti, kteří  nemají na to realizovat volební sliby dobře věděli, že pohraničníci jsou už jedinou kartou, která měla odvést pozornost od jejich neschopnosti.

Na tomto místě je nutno připomenout, že úkoly tehdejší pohraniční stráže byly v podstatě totožné s úkoly pohraniční stráže, která nově vznikne na ochranu hranic EU. Ano střežit a bránit hranice, dříve Československé republiky a nyní EU pokud nenastane situace, kdy každý stát si bude muset chránit své hranice. Jak bylo již zmíněno do politických nechutností zejména pravicových politiků, byla zcela účelově zapojena i masmédia, včetně veřejnoprávní televize věrným to sluhou svých chlebodárců. Pravda je, že tato masmédia v mnoha případech velmi ochotně a usilovně házela morální bahno na pohraničníky. Tato masmédia jsou neobjektivní a mnoho lidí jim nevěří ČT 1 předně. Internet a zprávy šířené po něm se stávají zdrojem informací, které tyto sdělovací prostředky nepřináší. Nebo snad nesmí? Zní to podivně, ale internet zatím dává prostor nové formě samizdatu polistopadového období. Samizdat je způsob, jakým občané obcházejí cenzuru. Připomeňme jeden pořad poplatný oné nedávné době Máte slovo /ČT 1/ až téměř hystericky a zaujatě vedený paní Jílkovou ve kterém šlo o jediné, veřejně označit pohraničníky v roli zločinců a jako důkaz předvést národu oběť krvežíznivých pohraničníků pana Kubečka, který svoji roli totálně zpackal a více o něm nikdo neslyšel.                                    

Rovněž  další  programy ČT 1 v nichž za vraždy pravomocně odsouzení zločinci Mašínové žijící z tohoto důvodu v USA byly národu vnucováni jako hrdinové. Dokonce tito po právu odsouzení zločinci byli tehdejší vládou vyznamenáni, ale u občanů zůstali i nadále neakceptovatelnými zločinci. Nutno poznamenat, že vláda, která z vrahů chtěla stvořit hrdiny záhy  padla. I další pokus vytvořit hrdinu za každou cenu nedopadl dobře. Z pohledu dnešní doby by se dalo říci spíše katastrofálně. Tento v uvozovkách hrdina Josef Hasil alias údajný král Šumavy není nikdo jiný než pašerák lidí přes hranice za peníze. Kupodivu rovněž žijící v USA. Dnes v podstatě stejní převaděči emigrantů jsou trestně stíháni a odsuzováni k mnoholetým trestům. Pro bezpečnostní složky v celé EU, ale i jinde ve světě jsou jakousi „lovnou zvěří”.

Neměli by se politici tohoto druhu a jejich poskokové prosazující takovéto hrdiny nad sebou zamyslet a odejít z politiky? Jistější by bylo, kdyby jim v tomto rozhodování pomohli voliči v příštích volbách. To nejsou politici ale bezohlední kariéristé provádějící pouze politikaření. Na to, aby dělali poctivou politiku prostě nemají .V této souvislosti je potřeba zmínit i velkou iniciativu rádoby politika D. Hermana, který přišel o výnosné koryto v Ústavu pro studium totalitních režimů a velice špatně, až pro daný ústav nebezpečně to nesl. Ten také se vrhnul na kariérní psaní ód na J. Hasila a očerňování pohraničníků. Nu a vyplatilo se mu to obdržel takzvaně trafiku v podobě ministerského křesla. Nyní je již v tomto směru hezky potichu a přestal být také noční můrou ústavu jako instituci.

V současné době je zcela patrno, že šlo ve štvanici na pohraničníky především o nechutnou politickou záležitost, jejímž pravým úkolem bylo zakrýt obrovské rozkrádání státu, korupci a politické neúspěchy polistopadového vývoje. Velice obtížně se hledala politická oběť, která měla odvést pozornost od zjevných neúspěchů. Nevyšlo to s STB ani nemohlo. Je obecně známo proč. Nevyšlo to ani s bývalou VB nu a s armádou se to nedalo ani zkusit. Kdo by si zařízl zlatou slepici, která možná i dosud snáší zlatá vejce, jak dokazují kauzy a to ty již otevřené, tak i ty z kategorie Pandořiny skřínky zejména pravicových politiků. Proto jejich poslední záchranou se stala pohraniční stráž. V té době svoboda cestování byla jediným trumfem pravicových politiků té doby po opadnutí prvotní euforie.

Nově vzniklá situace, kdy se dalo do pohybu statisíce, možná i miliony uprchlíků, z nichž ti ekonomičtí tvoří drtivou většinu a skrývají se v ní i teroristé, vyděsila nejen Evropu. Tuto nebezpečnou situaci jak je všeobecně tvrzeno zavinili i neschopní politici EU. Pravá podstata je zatím úzkostlivě tajena.  Skutečnost, že tak zvaná „blbá nálada“ u nás rychle nabývala na objemu a  překročila naše hranice, kde se intenzivně rozšiřuje ve všech zemích EU a nejen tam. Boji o politickou existenci začíná být intenzivní. Také  proto  naši politici kupodivu velice ochotně souhlasí se vznikem pohraniční stráže EU  a jak je vidět vůbec jim již nevadí  růst nových, až dosud mediálně propíraných „Železných opon“. V terminologii masmédií označených jako ploty a technické překážky, což jsou vlastně rovněž ploty ze žiletkového drátu. Ostatně vždyť náš polistopadový vzor USA takový plot a ne kdejaký postavila na hranici s Mexikem už v sedmdesátých létech a stále jej prodlužuje a modernizuje. Ano ten vzor, který nás kárá za ne příliš vstřícný postoj k uprchlíkům, tyto nyní sám vyhání.

Je to velká změna v pohledu na strážce hranic, když ochrana hranice je nyní uznávána za službu vlasti. To je velký průlom a precedens ve vztahu k pohraniční stráži. Vždyť zcela bez pochyb tehdejší Československo bylo rovněž vlastí pro jeho občany a světově uznávané. Že by korouhvička dějin opět se dala pomalu do pohybu? Tak zvaní politici, kteří jste šplhali po zádech pohraničníků ke svým korytům a veřejně tyto pokrývali vrstvou morálního bahna je na čase, aby jste se pohraničníkům také veřejně omluvili. Jinak je tu nebezpečí, že při případné politické změně ohledně EU tito noví strážci hranic budou opět vláčeni bahnem, tak jako tomu bylo v případě pohraničníků střežících hranice tehdejšího Československa.

Bývalí strážci hranic žádejme, hodně nahlas, omluvu těch politiků, kteří pohraničníkům tolik, a nejen morálně, ublížili. Máme na to morální právo.