KSČM

(26.5.2015) Stát dává stamilióny na propagaci technických oborů, ale deváťáci a především jejich rodiče si stále jdou po své linii. Jak ukázalo letošní přijímací řízení na střední školy, humanitní školy prezentované gymnázii jsou stále nejžádanější, a to i přesto, že z hlediska budoucího uplatnění, bez pokračujícího studia na vysoké škole, ne vždy úplně perspektivní pro začlenění absolventů do praktického života.
Letos si školy mohly poprvé vyzkoušet centrálně připravené testy, které by se staly do budoucnosti součástí přijímacího řízení. Původně měly být povinné pro všechny střední školy s maturitními obory, nyní se však ministerstvo školství od tohoto záměru odklání. Tato skutečnost je předmětem kritiky profesní sekce učitelů středních škol odborového svazu pracovníků školství. Podle jejich názoru by měly být jednotné a povinné pro všechny se stanovením minimální hranice úspěšnosti pro jednotlivé obory studia. Jde o to, aby již v přijímacím řízení byl vytvořen předpoklad pro úspěšné dokončení studia. To, že maturitu po čtyřech letech neudělá čtvrtina žáků, ať už důvody jakékoliv, není efektivní pro společnost, ani příliš férové vůči těmto mladým lidem.
Jak ale přesvědčit rodiče, aby dali své dítě na učební obor? Některé školy jdou na získání žáků přes stipendia, jinde lákají na nejrůznější dárky, stáže v zahraničí apod. To problém neřeší! Byť jsou kraje, kde se takto daří zvyšovat zájem o technické obory. Nestačí hovořit o perspektivnosti technických oborů, o skvělé tradici řemesel, či o zájmu podniků o absolventy technických škol, když nezaměstnaností jsou právě z titulu nedostatečné praxe, požadované zaměstnavatelem, právě učni. Negativně působí i klima učilišť, někdy jejich špatná pověst, v neposlední řadě nízká prestiž některých povolání, to vše přispívá k tomu, že rodiče usilují, aby jejich děti získaly maturitu a to někdy za jakoukoliv cenu.
Této skutečnosti napomáhá i nízký počet žáků vycházejících z 9.tříd ve vztahu k počtu míst, které nabízejí střední a učňovské školy. Při současném způsobu financování na žáka tak nemají učiliště proti středním školám poskytujícím maturitní zkoušku příliš šancí na získání kvalitních zájemců z devátých tříd. Změny mohou nastartovat například zavedení mistrovských zkoušek, ale třeba i větší zapojení firem a živnostníků do praktické přípravy učňů. V Jihomoravském kraji by ke zlepšení situace mělo přispět i vybudování center odborné přípravy zaměřených na strojírenství, stavebnictví, zemědělství a vinařství.
Na závěr ještě několik čísel z letošních pilotních jednotných přijímacích zkoušek. Zkoušky proběhly celkem na 630 školách ve 13 krajích, což znamená, že se testům podrobilo asi padesát tisíc žáků 9.tříd. Průměrná úspěšnost v jednotných didaktických testech pro čtyřleté obory byla u českého jazyka a literatury 58,8 % a u matematiky 43,1%. U uchazečů o studium na šestiletých gymnáziích byla průměrná úspěšnost u českého jazyka a literatury 47,3% a u matematiky 54,9%. U uchazečů o studium na osmiletých gymnáziích to pak bylo u českého jazyka a literatury 54,6 % a u matematiky 54,2%. Nakolik testy ukázaly, jak jsou žáci připraveni pro studium nelze z těchto průměrných výsledků odvodit, přesto lze konstatovat, že se letošní testy staly první vlaštovkou na cestě zkvalitnění souboru žáků, zájemců o studium na středních školách s ukončeným vzděláním maturitní zkouškou.
Petr Krátký, krajský zastupitel a zastupitel KSČM ve městě Znojmě