KSČM

Československé vztahy k sudetským Němcům v minulosti a současnosti řešilo v sobotu v Brně 75 účastníků celostátního odborného semináře Klubu českého pohraničí a jiných vlasteneckých organizací. To kvůli současným aktivitám organizace odsunutých Němců na území ČR.
Připomenuli historické rozhodnutí královského rodu Přemyslovců umožnit německé osídlení v českém pohraničí i ve vnitrozemí Českého státu. S tímto osídlením má český národ dobré i špatné zkušenosti, zejména až do tragického konce při událostech v r. 1945.
Na brněnském příkladu lze ukázat vývoj vztahů mezi Čechy a Němci. Příchod a přistěhování Němců do Brna, jejich narůstající počet i hospodářská aktivita přispěly ke vzniku Brna jako důležitého historického města, kterému udělil král Václav I. v r. 1243 potřebná privilegia. Avšak nepříznivě tím posílil germanizaci Moravské země v souladu s úsilím staletého německého náporu na východ Evropy pod prapory rozšiřování křesťanského území.
Ve druhé polovině 18. století založili němečtí podnikatelé v Brně textilní manufaktury. Svým rozsahem a množstvím výrobků neměly v Rakouské monarchii obdobu. Továrny zakládali také v jiných oborech. Např. strojírnu původně ve Šlapanicích u Brna, která se po přemístění do Brna rozšířila na známou První brněnskou strojírnu.
Správa věcí veřejných na radnici zůstávala v německých rukou. Její představitelé zvládli průmyslovou revoluci s velkou proměnou taky ve stavebnictví. Středověké Brno se stalo městem nově se vyvíjející průmyslové doby. V r. 1850 se Němci nesmířili s připojením okolních obcí k Brnu s převahou českého obyvatelstva. Stejně tak projevili velký odpor v r. 1918, kdy vzniklo připojením okolních českých vesnic
k moravské metropoli Velké Brno. Pro narůstající počet českých obyvatel byla ustavena většina českých škol ve městě až po vyhlášení samostatného Československa v r. 1918. Až počátkem listopadu 1918 skončila německá správa v Brně.
Vyvrcholením vztahů mezi Čechy a Němci byla šestiletá okupace fašistickým Německem v letech 1939 až 1945. Po uzavření českých vysokých škol se pracovny vědců, posluchárny VŠ a sudentské koleje staly sídlem protektorátních úřadů. Taky místem mučíren, utrpení a smrti tisíců českých odbojářů a vlastenců. Zabili je na nacistických popravištích v Kounicových kolejích a na dalších místech.
Jihomoravská krajská organizace Klubu českého pohraničí a další vlastenecká sdružení odmítají tzv. Rok smíření. Organizovala ho v r. 2015 brněnská radnice v podobě besed, výstav divadelních představení a autorských čtení, ve kterých záměrně nepravdivě a nepřesně informovaly o historické pravdě. K 70. výročí odsunu brněnských Němců z roku 1945 byla v lokalitě Staré Brno shromáždění za účasti primátora města Brna a bývalého europoslance a čelního funkcionáře sudetských Němců Bernda Posselta. Objevila se informace o konání prvního sjezdu sudetských Němců v Brně. Pro dnešní členskou základnu a představitele Sudetoněmeckého landsmanšaftu je příznačné, že jim nevadí nacistická minulost, členství v NSDAP, v jednotkách zbraní SS a jiných zločineckých nacistických organizacích. Na všechny vzpomínají s láskou a úctou. Podle prohlášení účastníků celostátního cemináře jejich vlastenecké protesty v tomto případě nebudou chybět.
Představitelé města Brna v roli usmiřovatelů záměrně zapomněli na úvodní prohlášení Reinharda Heydricha při svém nátupu do funkce říšského protektora před 75 lety, že Čech nemá právo v tomto životním prostoru co pohledávat. Účastníci v prohlášení připomněli, že v letos červnu uplyne rovněž 75 let od věrolomného přepadení Sovětského svazu nacistickým Německem. Napáchalo tam na lidech nejhrůznější zvěrstva proti lidskosti. Zdůraznili, že právě vítězství sovětského lidu a jeho armády ve Velké vlastenecké válce přispělo rozhodujícím způsobem k tomu, že plány Reinharda Heydricha s cílem úplně zlikvidovat český národ se nenaplnily.
Padělatelé a manipulátoři historické pravdy o této minulosti a na tuto skutečnost rádi zapomínají. Přizpůsobují si ji měnícím se aktuálním požadavkům dnešní doby.
Provolání účastníků semináře KČP zdůrazňuje zaměření jejich pozornosti též na 700. výročí narození českého krále a římského císaře Karla IV. Historicky pravdivě a objektivně připomenou veřejnosti tohoto nejvýznamnějšího panovníka v tehdejší Evropě, který se zasloužil o územní a hospodářský rozvoj českého státu. Inicioval i založení Moravských desek, což je moravská sbírka zákonů. Jako markrabě žil též v Brně a pečoval o rozvoj města Brna. Při svém pohřbu byl označen za Otce vlasti. Provolání ukončili svým ústředním heslem: "Jen zůstane-li naše pohraničí české, zůstane česká i celá naše vlast!"

autor: Václav Žalud