KSČM

Československé vztahy k sudetským němcům z pohledu minulosti i současnosti byly námětem celostátního odborného semináře pořádaného Jihomoravskou Krajskou radou KČP, z.s. druhou dubnovou sobotu v Brně.

Seminář byl zahájen předsedou Jihomoravské KČP přítelem Miroslavem Vlašínem slavnostním předáním Plakety Národní rady KČP za dlouholetou obětavou práci a vlasteneckou činnost doc. PhDr. Josefu Kůtovi, CSs. a  RSDr. Karlu Klimšovi.

V téměř zaplněném sále se sešlo kolem 90 posluchačů, kteří byli připraveni vyslechnout si jednotlivé referáty fundovaných odborníků z řad akademiků i politiků.

Hlavní referát "Celkový historický vývoj německo-českých vztahů v České republice - minulost a současnost." přednesl doc. PhDr. Josef Kůta, CSc., který velmi podrobně odpověděl na častou otázku "Kde se u nás vlastně ti němci vzali?".

Následovalo vystoupení PhDr. Karla Janiše, které bylo předneseno v zastoupení, na téma "Němci v dějinách Brna". Ve vystoupení mimo jiného zaznělo, že evidentní neschopnost Němců v Brně smířit se s výsledkem porážky v 2. světové válce a "najít této situaci odpovídající řešení, vedlo vedení Zemského a Národního výboru města Brna vypovědět z města jejich podstatnou většinu. Přes 20 000 Němců nastoupilo pochod směrem na Pohořelice. Nešlo se jim lehce. V Pohořelicích došlo mezi nimi k epidemii úplavice. Jejím následkem podlehlo na 700 přítomných.

Organizátoři proto další pochod ukončili. Různými způsoby se do Rakouska dostalo přes 18 tisíc osob. U příležitosti 70. výročí této události se loni konalo vzpomínkové shromáždění na místě soustředění Němců k pochodu na Pohořelice za účasti vedení Brna v čele s primátorem. Nechyběl ani exeuroposlanec Bernd Posselt, který se podobných akcí účastní všude jinde v České republice. Po celý loňský rok probíhal tzv. Rok smíření k omluvě za vše, co před 70 lety si Češi dovolili k Němcům.

Organizátoři zřejmě zapomněli na zvěrstva nacistů v sídle gestapa na Veveří ulici, v Kounicových a Sušilových kolejích, že ještě 22. dubna 1945 došlo k popravám našich občanů v době, kdy o den později nastoupili rudoarmějci k rozhodnému útoku na Brno."

Poslanec PS PČR doc. PhDr. Miroslav Grebeníček, CSc. přednesl reflexi na výroky a historické dokumenty o tzv. české otázce napříč Evropou, ale i aktuálními otázkami v reflexi na NATO či migrační krizi.  Mimo jiné, že koncem 80 let min. století Manchester Guardian napsal "Hitler začal bušit na české dveře až tehdy, když jej britská vláda ujistila, že jsou otevřené". Pozoruhodných souvislostí dnes nabývá i tajný oběžník doručený v roce 1950 sto dvaceti pravým Evropanům z Madridu "Akční fronta pro novou Evropu" ve kterém se uvádí: "Milióny exulantů je třeba využít jako důležité karty v naší politice restaurování německé moci. Odsunutí deseti miliónů soukmenovců germánské rasy bylo požehnáním pro Říši. Vyhnanci posílili biologickou substanci naší rasy a stali se jedním z nejdůležitější argumentů naší propagandy. Vyhnanci nespokojení se svým osudem dodali novou dynamiku naším požadavkům. Velmi brzy budeme moci zadusit hlučnou propagandu o německých zločinech tím, že obviníme druhou stranu ze zvěrstev, kterých se dopustila na 10 mil. příslušníků německé rasy". Kriticky se rovněž vyjádřil k NATO: "Severoatlantická aliance už není vojenská a politická organizace skutečně rovnoprávných členů, ale cizinecká legie Spojených států amerických. Severoatlantické alianci přiřkly USA jedinou politickou roli - prosazovat americké zájmy ve světě. Václav Havel na sklonku své politické kariéry nám dokonce stačil prozradit, že cílem NATO je také vytlačení Ruska z Evropy do Asie."

V závěru oficiální části svůj příspěvek na téma „Soužití, stýkání a potýkání Čechů, Němců a Poláků na Těšínském Slezsku v meziválečném Československu a politika KSČ“ přednesl i RSDr. Karel Klimša.

Vystoupení hlavních řečníků byla kladně přijata a vyprovokovala rozvinutí  vskutku široké diskuse při níž vystoupilo 16 účastníků semináře, kteří se zabývali otázkami právní analýzy poválečných smluv a dekretů, analýzy výstupů a článků německého tisku s ohledem na česko-německé vypořádání až po návrhy způsobu práce KČP s veřejností a mládeží, a mnohem více.

Slovy Karla Klimši: "Historická paměť vyztužuje PÁTEŘ NÁRODA a udržuje ji vzpřímenou. Historickou paměť třeba pěstovat, chránit a bránit." Dobrou zprávou je, že se organizátoři rozhodli, i s ohledem na požadavky přítomných posluchačů, jednotlivá vystoupení ze semináře následně vydat ve formě sborníku a umožnit i dalším zájemcům přístup k těmto hodnotným informacím.

Dagmar ŠVENDOVÁ

kandidátka do krajského zastupitelstva JmK za KSČM

členka KČP