OV KSČM Znojmo

Sokolská 2048/28

669 02 Znojmo

GPS: 48°51ˇ31.232" N,

            16°3´12.166 "E

  

Kontakty:

tel.: +420 515 224 501

       +420 734 430 372

e-mail: 

ov.znojmo@kscm.cz    

redakce www stránek:

webznojmo@volny.cz   

 

Předseda Okresního výboru:      

vm

  Vlašín Miroslav

 

 

 

poslanecké dny  

Doc.PhDr.Miroslav 

Grebeníček Csc.

každé pondělí  09,00 – 14,00 

(po domluvě)

Poslanecké dny se konají

v budově OV KSČM

Znojmo, Sokolská 28.

Telefon 515 224 501  

asistent poslance: Radomír Silber PhD.

-telefon 607 921 447

                                                                                                                                                                                                          

                                                                                                                                                                                                                        ěj. 

INFO

  Zástupný problém

 Nezničitelný odkaz

 Pohled na Německo v roce 2000 a dnes.

Levici je vlastní věcnost a kritické myšlení 

 

Počasí ve Znojmě

bouřkové oblasti on line

letecký provoz on line

 

 

 

 

 

 

Znojmo KSČMDnes

Doma i ve světě

Nobelovka za akumulátorovou revoluci

(10.10.2019)

John Goodenough, Stanley Whittingham a Akira Yoshino si odnesou ze Stockholmu zlato za přínos vývoji lithiových akumulátorů.

Máloco změnilo svět poslední doby tak jako nabíjecí lithiové články. Díky nízké hmotnosti a vysoké hustotě energie překonávající všechny dosavadní typy akumulátorů máme mobily, notebooky nezávislé na elektrické síti a celou řadu dalších mobilních zařízení. Umožnily ale také rozvoj elektromobilů, dronů a elektromobility vůbec. Očekává se od nich, že budou uskladňovat přebytky energie z alternativních zdrojů, což je klíčovou podmínkou pro vznik energetiky s minimálním podílem fosilních zdrojů. Když tedy zdůvodnění ocenění mimo jiné zní "za největší přínos pro lidstvo", vůbec nepřehání.  

Že je lithium nadějný materiál pro sestavení elektrického článku, se vědělo už dávno, protože v takzvané Beketově řadě kovů stojí nejvýš. Laicky řečeno: anoda z něj vyrobená dá v kombinaci s katodami z jiných kovů nejvyšší napětí. Prakticky už ale tak výhodné nebylo, protože jde o vysoce reaktivní materiál, jehož výroba, skladování i manipulace s ním jsou velmi náročné. Čisté lithium je problematické i z hlediska požární bezpečnosti, protože v přítomnosti kyslíku, vody nebo jen vlhkosti vzplane. A tak lithiové články dlouho zůstávaly stranou pozornosti vědců i konstruktérů.

Větší zájem o využití lithia při skladování elektrické energie vyvolala až energetická krize v 70. letech minulého století. Energetika méně závislá na fosilních palivech potřebovala výkonnější akumulátory, proto začala vývojová pracoviště experimentovat s různými konfiguracemi lithiových článků. Šlo především o snahu zvýšit bezpečnost i výkon článků kombinací lithia v anodě s dalšími materiály a o hledání katod a elektrolytů poskytujících nejvyšší energetickou hustotu.

Britsko-americký vědec Stanley Whittingham (* 1941) je dnes profesorem chemie na Binghamton University a šéfem Institute for Material Research. V 70. letech ale pracoval pro těžařskou společnost Exxon. Ta se tehdy rozhodla investovat velké prostředky do technologií, které by se obešly bez fosilních paliv, a proto angažovala několik vynikajících vědců, jimž dala zcela volnou ruku zabývat se vším, co se obejde bez ropy. Whittingham tu původně zkoumal supravodivost a v této souvislosti narazil na kombinaci tantalu se sírou. Ukázalo se, že jde o skvělý materiál pro výrobu katod lithiových článků, stačilo jen tantal nahradit dostupnějším lithiem. Články však měly tendenci při zkratu explodovat, Wittingham proto lithium v anodě doplnil o hliník. Tak vznikl první prakticky využitelný lithiový akumulátor.

Whittinghamův článek dával napětí okolo dvou voltů, do věci se ale vložil Američan narozený v Německu John Goodenough, který tehdy v Lincoln Laboratory patřící slavnému MIT hledal zdroje energie pro U.S. Air Force. Nahradil sloučeniny síry v katodě oxidy kovů – a napětí článku se zdvojnásobilo.

Vývoj komerčně použitelného akumulátoru pak dovršil Japonec Akira Yoshino ze společnosti Asahi, když vytvořil anodu kombinující lithium s uhlíkem, konkrétně s ropným koksem, což je vedlejší produkt petrolejářského průmyslu. Vytvořil tak první li-ion akumulátor s velkou životností a možností vydržet stovky nabíjecích cyklů, který je dnes klíčovým prvkem mobilní elektroniky.

autor: reh
© KSČM 2003 - 2014. Všechna práva vyhrazena