KSČM

Největší finanční položkou je u nás bydlení. Na druhém místě se umístily náklady na dopravu a těsně za nimi finance vynaložené na jídlo a nealkoholické nápoje. Podle výzkumů průměrný občan naší republiky utratí ročně za jídlo cca 50 tisíc korun. Dále nás průzkumy informují, že z visegrádských zemí vydávají za jídlo víc, nežli naši občané všichni ostatní členové, tudíž Slováci, Poláci i Maďaři. V naší republice jsou potraviny podle Eurostatu páté nejlevnější v Evropské unii. Dále pak konstatují, že nejvíce za jídlo ze zemí Evropské unie utratí občané v Dánsku. Přesto se u nás stává, že některé skupiny lidí si např. maso nemohou dovolit každý den.

V posledních třiceti letech se náš jídelníček hodně proměnil. Více konzumujeme obiloviny, luštěniny, zeleninu a ovoce. Naopak se snížila spotřeba mléka, masa, brambor a cukru. Více, nežli hovězí maso lidé nakupují maso drůbeží. V minulosti se spotřebovalo na jednoho člověka třicet kilogramů hovězího masa, dnes je to zhruba 8,7 kg. U drůbežího masa došlo k navýšení spotřeby na 28,4 kg masa. Změnila se také spotřeba pekárenských výrobků, např. v roce 1989 jsme na osobu spotřebovali 56,8 kg chleba, u nás tolik oblíbený chléb však v roce 2018 dosáhl spotřeby mnohem nižší – 39,3 kg na osobu. Vzrostla u nás také spotřeba rostlinných tuků. Maximální spotřeby jsme také docílili u rýže, luštěnin a těstovin. Výrazně stoupla i spotřeba vína. V loňském roce u zeleniny a brambor byla cena vysoká, zapříčinila to špatná úroda, vlna veder a suché i teplé počasí.

Lidé při různých anketách a průzkumech hodnotí ceny potravin jako vysoké, hodnotí ale především kvalitu potravin. Takto v poslední době odpovídá většina dotazovaných. Českou republiku před lety zachvátil módní trend dovozu potravin. Lákavé obaly v supermarketech v mnohých případech však skrývají horší kvalitu, nežli potraviny domácí produkce. V dnešní době jsme již pochopili, že bychom se měli vrátit k vyšší potravinové soběstačnosti. Proto také lidé velmi často navštěvují farmářské trhy, kde malí pěstitelé, chovatelé a zpracovatelé nabízí své vlastní produkty. Ministerstvo zemědělství se velmi snaží podporovat ty, kteří se vrací k tomu, abychom byli schopni produkovat zeleninu, ovoce, maso, ryby i další komodity v naší republice. Dovozy by měly být pouze doplňkem doma nabízeného zboží. Záleží také na nás, jaké zboží budeme v supermarketech požadovat. I ony jsou pod tlakem kupujících schopny přijmout pro své nabídky více potravin od domácích dodavatelů. Věřme tedy, že k dalšímu výraznému zdražování u potravin, zeleniny a ovoce nebude tak často docházet jako tomu bylo v loňském roce.